Geoglyfy u jezera Titicaca

Amelia Carolina Sparavignová z turínské polytechniky využila svůj program na zvýšení ostrosti astronomických snímků ke zvýraznění kontur na satelitních snímcích krajiny v okolí peruánského jezera Titicaca. Na ploše bezmála 1 200 kilometrů čtverečních vyvstaly obrysy obrazců, které podle Sparavignové vytvořila opřed mnoha staletími dávná andská civilizace. Výsledky obrazových analýz jsou zveřejněny na fyzikálním portálu arXiv.

Krajina kolem jezera je intenzivně obhospodařovaná zemědělci. Jsou zde terasovitá pole, zavlažovací kanály a další rozsáhlé stavby. Podle Sparavignové se mezi nimi skrývají i rozsáhlá zemní díla znázorňující gigantická zvířata. Podobné obrazce čili geoglyfy pozorovatelné jen z velké výšky lze nalézt i v jiných koutech Jižní Ameriky. Známé jsou například geoglyfy vytvořené předkolumbovskou civilizací na peruánské planině Nasca. V poslední době studují vědci řadu mnohem jednodušších geometrických geoglyfů v Amazonii.

Dávní obyvatelé břehů jezera Titicaca budovali pole, cesty, silnice, zavodňovací kanály i odvodňovací strouhy, sídla i obřadní centra. Pole označovaná dnes místními obyvateli jako „waru waru“ skýtala plodinám nejen úrodnou půdu a dostatek vláhy, ale vytvářela i příhodné mikroklima, ve kterém bylo výrazně zredukováno riziko poškození úrody přízemními mrazíky. Kanály nesloužily jen k závlahám, ale i k chovu ryb. Vodní hladina také lákala ptáky, které pak indiáni lovili.

Při budování kanálů vznikaly z vytěžené zeminy metr vysoké náspy široké 4 až 10 metrů. Délka náspů dosahovala i stovek metrů. Tvar kanálů a náspů určovala konfigurace terénu. Podle Sparavignové však dávní stavitelé formovali náspy i do obřích symbolických obrazců. Některé náspy vytvářejí podle Sparavignové obrazce ptáků. Vodní nádrže jsou umístěny tak, aby znázorňovaly oči. Další geoglyfy zpodobňují podle italské badatelky hady, želvy, ryby, pásovce a další tvory. Kromě toho odhalila Sparavignová na satelitních snímcích i abstraktní obrazce.

Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že Sparavignová skutečně odhalila stopy po rozsáhlých předkolumbovských zemních dílech. Její interpretací si ale nejsou úplně jistí. Například ptačí křídlo z jednoho obrazce tvoří podle antropologa Clarka Ericksona z University of Pennsylavania zcela moderní zorané pole s kupkami dosychajícího pokoseného ječmene. Ericsson se však shoduje se Sparavignovou v tom, že moderní zemědělství může stopy po dávnějších stavbách velmi rychle zničit a zahladit.

Zvukovou podobu tohoto příspěvku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 29. 10. 2010 v 9:00.