Hnědooká žena ze středověkého mužského kláštera

Lebka, ilustrační foto

Metody využívané kriminalisty k identifikaci pachatelů nebo jejich obětí pomáhají také archeologům.

I když kriminalistická věda v reálném světě zdaleka nedokáže to, co v televizních detektivních seriálech, znamenal pro ni nástup molekulární genetiky revoluci. V řadě případů dokážou kriminalisté s vysokou přesností a spolehlivostí ztotožnit biologické stopy, např. kapku krve, s konkrétním člověkem.

V dědičné informaci však máme zapsáno i to, jak vypadáme, např. to, jak jsme vysocí, zda máme sklony k nadváze nebo jestli nám naroste velký nos. Genetici proto usilovně pracují na testech dědičné informace, z kterých by bylo možné zhotovit základní „portrét“. Je to velmi náročná práce, protože rysy našeho obličeje jsou výslednicí vzájemného působení velkého počtu genů. Navíc roli všech dědičných faktorů zdaleka neznáme.

Jedním z prvních úspěchů na tomto poli byl test IrisPlex, který dovoluje na základě analýzy DNA určit barvu oční duhovky. V loňském roce byla týmem nizozemských genetiků vedených Manfredem Kayserem z rotterdamské Erasmovy university představena jeho zdokonalená verze označovaná jako HIrisPlex. S pomocí nového testu mohou genetici z izolované DNA vyčíst nejen barvu očí, ale také barvu vlasů.

Ve spolupráci s polskými genetiky a archeology nyní proběhlo ověření HIrisPlex na DNA izolované ze zubů různě starých lidských lebek. Vědci tak analyzovali DNA generála Wladyslawa Sikorského, který zahynul v roce 1943, ale i kostry pocházející ze středověku. Jak vyplývá ze studie zveřejněné v časopise Investigative Genetics polsko-nizozemským týmem pod vedením Wojciecha Branického z krakovského Instytutu Ekspertyz Sądowych, testem HIrisPlex lze určit barvu očí a vlasů i u lidí, kteří zemřeli před osmi staletími.

Polský generál Wladyslaw Sikorski

Spolehlivost testu potvrdil výsledek analýz DNA polského národního hrdiny generála Sikorského (1881-1943), o kterém se ví, že měl modré oči a světlé vlasy. Následně byly využity analýzy testem HIrisPlex k určení barvy očí a vlasů neidentifikovaných obětí z nacistických koncentračních táborů.

Otázku, nakolik se lze pomocí HIrisPlex „vrátit v čase“, zodpověděla analýza DNA záhadné ženy pochované v mužském benediktýnském klášteře v Týnci u Krakova zhruba ve 13. století. Při průzkumu krypty tamějšího kostela sv. Petra a Pavla bylo objeveno celkem 17 koster, které vědci nejprve přisoudili opatům kláštera. Dodatečný antropologický výzkum ale odhalil, že dvě kostry patří ženám. To následně potvrdily i genetické analýzy. Z jedné kostry se dala získat natolik zachovalá DNA, že bylo možné k její analýze použít test HIrisPLex. Výsledky svědčí o tom, že žena měla hnědé oči a hnědé vlasy. Její totožnost a důvody, proč byla pohřbena v kryptě mužského kláštera, však genetické analýzy neprozradily.