Šašci a blázni králů: Parsifal

20. květen 2015

"Lampa ve slepcově domě není k ničemu," říká jedno z tádžických přísloví. Stejně tak příběhy šašků a bláznů králů nenabídnou pravdu tomu, kdo ji slyšet nechce. Ne vše je možné doložit historickými fakty, o některých víme, že jsou "pouze" legendou, přesto své místo mezi moudrými blázny mají. Tak jako Parsifal, o kterém je další díl našeho seriálu.

Jaký byl osud Parsifala, to nám napoví knížka Šašci a blázni králů.
"Příběh Parsifalův začíná se v daleké Arábii, kde válčí jeho otec Gamuret, nesrovnatelný hrdina, jak ho nazývají. Brzy však jej pudila pryč z domova touha po životě rytířském, a tak přeplavil moře do zemí západních. Nenadále zvítězil v souboji a za ženu si vzal líbeznou královnu Herzeloidu. I když ji rytíř Gamuret vroucně miloval, opět ho táhla do dálek touha po dobrodružství. Znovu tak vytáhl na pomoc bagdádskému králi, a tu se stal obětí zrady. Záhy je v souboji zabit. Královna Herzeloida omdlela leknutím, když ji donesli tu smutnou zprávu. Nechtělo se jí už dále žít. Její nečekané hoře bylo tím větší, že se jí má už brzy narodit syn. "V dítěti tom vrátí se můj Gamuret," říkala si pak v útěchu a zaplašila svoje zoufalství. Narodil se synáček a ona byla bez sebe štěstím. dala mu jméno Parsifal, což znamená "pronikej skrz naskrz" - a myslila přitom na bolest, pronikající do jejího srdce. Pamětliva, jak skončil Gamuret, chce stůj co stůj zabránit, aby se Parsifal stal rytířem. Věděla však příliš dobře, že právě rytířská průprava je základním kamenem výchovy každého urozeného dítěte. Královna se proto rozhodla odejít do ústraní. "Parsifal nesmí nikdy spatřit žádného rytíře, nesmí ani zaslechnout slovo rytíř a nesmí se nikdy, nikdy dozvědět o tom, jak lidé bojují jeden proti druhému," zapřísahala se královna...."
A jak legenda pokračuje?

Zastavme se s autorem knihy Lubošem Koláčkem u odpovědi na otázku, zda Parsifal skutečně existoval, nebo je "jen" poučnou legendou.

Ale nyní ještě nahlédněme do Labyrintu grálu anglického filozofa a publicisty Uwe Wolffa, který nám v souvislosti se slavným anglickým labyrintem v Glastonbury přivádí do souvislosti i tarotové karty. Pro nás je ovšem zajímavý opět zejména blázen - spojený s legendárním Parsifalem. Proč právě s ním? "Slovo grál je příbuzné s latinským gradale," vysvětluje Wolff. "To označuje stupňovitou cestu k zasvěcení do mystérií. Cesta ke grálu je především spojena s životní cestou Parsifalovou. Vyprávění o hledání grálu začínají ve starých waleských pověstech, znovu se látky chápou středověcí básníci a dodnes ještě platnou podobu získají u Wolframa von Eschenbach. Teprve díky jemu se putování za grálem stává iniciační cestou pro celé lidstvo. Grál spojuje lidi všech ras a národů. Je cestou k pravému lidství..." Proč právě Parsifal? Tak za prvé: na jeho cestu do života ho matka vyšle v šaškovském hávu! Za druhé (dle Wolffa) "Parsifal je označován jako bláznivý mladík a později čistý blázen. V tarotu je Parsifal zobrazen na první kartě z 22 velkých arkán."
Ukázka z knížky Šašci a blázni králů

hrací karty

A jak se dostal Parsifal do tarotu a v jaké podobě?

A jaký je význam karty Blázen v tarotu? Jak je možné také Parsifala chápat?

Parsifalův příběh si můžeme představit různě...
A i když určitě má svoji pravdu tádžické rčení o mouše, které se nikdy nechce z cukrářova krámu, před námi je setkání poslední. V Zrcadle s premiérou 4. července se vydáme s Lubošem Koláčkem za moudrými šašky Východu... A nejen za nimi...

Celý seriál "Šašci a blázni králů" najdete zde.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.