FOTOGALERIE: Strach jsem nepociťoval, jen neuvěřitelný vztek a zklamání, vzpomíná Dušan Neumann na srpen 1968
Dne 21. srpna 1968 se stal svědkem ranního dění u Československého rozhlasu v Praze i tehdejší rozhlasový elév Dušan Neumann. Sovětským fotoaparátem Zenit zachytil hořící ruský tank na rohu ulic Vinohradská a Italská, kolem kterého přechází člověk s aktovkou.
Už nad ránem bylo u rozhlasu šest ruských tanků a několik aut, obsazených vojáky se samopaly. Stovky, později až tisíce lidí se snažily rozhlas bránit. Poté, co ruské tanky rozbily barikádu z autobusů a tramvají, demonstranti prorazili barely s naftou, které s sebou na korbách okupační jednotky měly, a jeden tank zapálili…
Vztek a zklamání
„Rusové zpanikařili a začali střílet kolem dokola, takže většina nás ležela někde na chodníku,“ vzpomíná Neumann. Oheň přeskočil i na některé domy na Vinohradské třídě.
Spolu s dalšími studenty žurnalistiky se Neumann předtím angažoval v pražském jaru a věřil, že může existovat něco jako socialismus s lidskou tváří. 21. srpen označuje za tvrdé probuzení.
„Mně bylo třiadvacet, žádný strach jsem nepociťoval, ale neuvěřitelný vztek a podivné zklamání,“ líčí Neumann své pocity, když s ostatními ležel na chodníku, aby ho nezasáhla výstražná střelba.
Rozbitá okna
Na snímcích Dušana Neumanna je i balkón nad hlavním vchodem do budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Z něj se dívají tehdejší političtí komentátoři, nad nimi jsou vidět rozbitá okna.
„Pamatuju si na Vlada Príkazského, který k nám mluvil bez mikrofonu, abychom byli v klidu a rozešli se,“ říká Neumann. Se spolužákem Ondřejem Neffem v rozhlase pracoval jako elév agentury Mikrofóra. Starší kolegy znal a považoval za elitu národa.
„Oni byli dospělí, věděli, o co jde, my jsme byli kluci. Skutečně nic jiného nezbývalo než zabránit krveprolití. Věděli, že jakýkoliv odpor je nevyhratelný,“ uvažuje Neumann.
Ještě začátkem srpna se v rádiu debatovalo o varování jugoslavského maršála Josipa-Broze Tita před invazí, tu ale předpokládal jen málokdo:
„V rozhlase se povídalo, že se Rusové, respektive celá Varšavská smlouva pod sovětským vedením, k něčemu takovému chystají, ale my jsme tomu nevěřili,“ uvádí Neumann.
Děti a tank
Na Dušana Neumanna také 21. srpna 1968 ráno mířily ruské samopaly, když fotil vojáky na Pražském hradě, u Generálního štábu zachytil velitele invazních vojsk, generála Ivana Pavlovského.
V kolekci snímků ze srpna 1968 má i záběry dětí, jak si hrají na hřišti na Vítězném náměstí před tankem, v oknech jsou vidět nápisy v azbuce na podporu Ludvíka Svobody a Alexandra Dubčeka.
„V tom nadšení a odporu srpna 1968 jsem si nedovedl představit kolaps československé společnosti a normalizaci, která nastala rok a půl poté,“ popisuje své pocity Dušan Neumann, pozdější dlouholetý spolupracovník BBC a Českého rozhlasu ve Spojených státech.
U rozhlasu byl i 21. srpna 1969, kdy proti demonstrantům zasahovaly československá Veřejná bezpečnost a Lidové milice. Právě začal uvažovat o odchodu do exilu…
Poslechněte si celý rozhovor s Dušanem Neumannem.
Související
-
Sympatie a zájem světa vzbudilo pražské jaro tak na týden. Pak jsme zas zmizeli, tvrdí historik Tůma
Jak na pražské jaro reagoval svět? Historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma říká, že tehdy bylo tolik světových problémů, že na nás svět brzy zapomněll.
-
Pražské jaro, invaze a Američané v roce 1968. Na otočení kormidla nebyl čas
Pozice Spojených států tváří v tvář československému vývoji v roce 1968 byla do značné míry podobna té v roce 1948, možná byla ještě slabší.
-
Nejdřív „Encephalitis lethargica“, pak chvilkové usebrání – a okupace, která změnila životy
Všechny srpnové Příběhy 20. století jsou věnovány 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace Československa – a ani pořad, který vysíláme tuto neděli, není jiný.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
