FOTOGALERIE: Strach jsem nepociťoval, jen neuvěřitelný vztek a zklamání, vzpomíná Dušan Neumann na srpen 1968

20. srpen 2018
Srpen 1968 v Praze

Dne 21. srpna 1968 se stal svědkem ranního dění u Československého rozhlasu v Praze i tehdejší rozhlasový elév Dušan Neumann. Sovětským fotoaparátem Zenit zachytil hořící ruský tank na rohu ulic Vinohradská a Italská, kolem kterého přechází člověk s aktovkou.

0:00
/
0:00

Už nad ránem bylo u rozhlasu šest ruských tanků a několik aut, obsazených vojáky se samopaly. Stovky, později až tisíce lidí se snažily rozhlas bránit. Poté, co ruské tanky rozbily barikádu z autobusů a tramvají, demonstranti prorazili barely s naftou, které s sebou na korbách okupační jednotky měly, a jeden tank zapálili…

Vztek a zklamání

Rusové zpanikařili a začali střílet kolem dokola, takže většina nás ležela někde na chodníku,“ vzpomíná Neumann. Oheň přeskočil i na některé domy na Vinohradské třídě.

Spolu s dalšími studenty žurnalistiky se Neumann předtím angažoval v pražském jaru a věřil, že může existovat něco jako socialismus s lidskou tváří. 21. srpen označuje za tvrdé probuzení.

„Mně bylo třiadvacet, žádný strach jsem nepociťoval, ale neuvěřitelný vztek a podivné zklamání,“ líčí Neumann své pocity, když s ostatními ležel na chodníku, aby ho nezasáhla výstražná střelba.

Rozbitá okna

Na snímcích Dušana Neumanna je i balkón nad hlavním vchodem do budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Z něj se dívají tehdejší političtí komentátoři, nad nimi jsou vidět rozbitá okna.

Balkón nad hlavním vchodem do budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Z něj se dívají tehdejší političtí komentátoři, nad nimi jsou vidět rozbitá okna. „Pamatuju si na Vlada Príkazského, který k nám mluvil bez mikrofonu, abychom byli v klid

„Pamatuju si na Vlada Príkazského, který k nám mluvil bez mikrofonu, abychom byli v klidu a rozešli se,“ říká Neumann. Se spolužákem Ondřejem Neffem v rozhlase pracoval jako elév agentury Mikrofóra. Starší kolegy znal a považoval za elitu národa.

„Oni byli dospělí, věděli, o co jde, my jsme byli kluci. Skutečně nic jiného nezbývalo než zabránit krveprolití. Věděli, že jakýkoliv odpor je nevyhratelný,“ uvažuje Neumann.

Ještě začátkem srpna se v rádiu debatovalo o varování jugoslavského maršála Josipa-Broze Tita před invazí, tu ale předpokládal jen málokdo:

„V rozhlase se povídalo, že se Rusové, respektive celá Varšavská smlouva pod sovětským vedením, k něčemu takovému chystají, ale my jsme tomu nevěřili,“ uvádí Neumann.

Děti a tank

Na Dušana Neumanna také 21. srpna 1968 ráno mířily ruské samopaly, když fotil vojáky na Pražském hradě, u Generálního štábu zachytil velitele invazních vojsk, generála Ivana Pavlovského.

V kolekci snímků ze srpna 1968 má i záběry dětí, jak si hrají na hřišti na Vítězném náměstí před tankem, v oknech jsou vidět nápisy v azbuce na podporu Ludvíka Svobody a Alexandra Dubčeka.

Dítě a tank v Praze v roce 1968

„V tom nadšení a odporu srpna 1968 jsem si nedovedl představit kolaps československé společnosti a normalizaci, která nastala rok a půl poté,“ popisuje své pocity Dušan Neumann, pozdější dlouholetý spolupracovník BBC a Českého rozhlasu ve Spojených státech.

U rozhlasu byl i 21. srpna 1969, kdy proti demonstrantům zasahovaly československá Veřejná bezpečnost a Lidové milice. Právě začal uvažovat o odchodu do exilu…

Poslechněte si celý rozhovor s Dušanem Neumannem.

Související