Filip Nerad: Orbán ve stopách Mussoliniho

Chystané kroky maďarské vlády v koronavirové krizi totiž nápadně připomínají způsob, jakým italský fašistický vůdce utužil svou diktaturu. A nejen on.

Čtěte také

Luboš Palata: Koronavirus může zabít oslabenou maďarskou demokracii

Maďarský kabinet předložil parlamentu zákon, který mu v době nouzového stavu dává mimořádné pravomoci. Bude smět neomezeně vládnout pomocí dekretů. Zákonodárný sbor bude minimálně do konce roku vyřazen ze hry. Za šíření zpráv označených za nepravdivé nebo mařící úsilí vlády bude hrozit až pět let vězení. Kdy nouzový stav skončí, přitom zákon nijak nestanovuje. Může tak klidně trvat další roky.

Taková bezprecedentní opatření v boji s pandemií koronaviru logicky vyvolala obavy maďarské opozice, zbytku tamních nezávislých médií i mezinárodních organizací. Varují, že premiér Orbán chce využít nastalé krizové situace k upevnění své už tak neotřesitelné moci a ořezat další kus demokratických svobod v zemi. Švédský V-Dem Institut i na základě toho už dokonce zařadil Maďarsko mezi nedemokratické autoritářské režimy – jako první zemi v Evropské unii.

Postup známý z minulosti

Aktuální postup budapešťské vlády ovšem není až tak úplně bez precedentů. Podobný volily totalitní režimy v meziválečném období. Zbavení vlivu parlamentu a přenesení veškeré politické moci na vládu nebo jejího předsedu bylo osvědčeným způsobem uzurpace kontroly nad státem.

Čtěte také

Armáda převezme vedení potravinářských podniků, které nebudou zvládat zásobování. Der Standard komentuje vyjádření maďarského premiéra Orbána

Benito Mussolini si v roce 1926 přisvojil právo vydávat dekrety s platností zákonů. V následujících letech jich podle historika Luboše Taraby vydal celkem sto tisíc. „Toto je epocha ovládaná výjimečnými osobnostmi, které v sobě nesou státní moc pro blaho národa proti parlamentu,“ obhajoval Il Duce převzetí pravomocí parlamentu, ze kterého se stal jen loutkový soubor. Jeden z největších znalců totalitních hnutí Ernst Nolte právě tohle období označoval za dobu, kdy se meziválečná Itálie stala plně fašistickým státem.

Zmocňovacím zákonem později koncentroval veškerou moc ve svých rukou i Adolf Hitler v Německu a v autoritářský stát se proměnilo sousední Rakousko. Právě tyto neblahé historické zkušenosti ukazují, jak spojení výkonné a zákonodárné moci vede ke zrodu diktatur.

Konec demokracie v Maďarsku?

Vývoj v Maďarsku tak daleko ještě není, i když Orbánova vláda v zemi už citelně zasáhla do nezávislosti soudů a médií nebo svobody nevládních organizací a univerzit. Premiér, jeho rodina a strana u sebe už také soustředili klíčové mocenské páky. Kvůli své domácí politice čelí Maďarsko v Unii sankčnímu řízení podle článku 7 a Orbánova strana Fidesz má pozastaveno členství v Evropské lidové straně.

Vzhledem k ústavní většině maďarské vlády je prakticky jisté, že její zmocňovací norma tamním parlamentem projde a kabinet získá bianco šek k ničím neomezovanému vládnutí. Je to o to nebezpečnější, že v době vyrovnávání se s ničivými dopady epidemie koronaviru bude mít Unie stěží dostatek sil naplno řešit případné prohlubování nedemokratických tendencí v Maďarsku. Ponechání volné ruky Orbánovi by ovšem zřejmě nevedlo k ničemu jinému než k jejich posilování. S jídlem, jak známo, totiž vždycky roste chuť.

Filip Nerad|foto: Jana Přinosilová,Český rozhlas

Takový vývoj by byl výzvou i pro Visegrádskou čtyřku, kde má Budapešť momentálně asi nejsilnější slovo a lídři středoevropského bloku se v mnohém řídí názory maďarského premiéra. Asi nejvíc na něj dá předseda české vlády Andrej Babiš. Pro Česko a jeho pozici v EU by přitom bylo cestou do pekel, pokud by se s celou V4 podílelo na legitimizaci nějaké moderní verze horthyovského režimu. Nedej Bože, aby se jí inspirovalo.

Autor je analytik Českého rozhlasu