Julie Hrstková: Skutečně ceny bytů rostou bez omezení a kupci stojí frontu na cokoli?
Ceny nemovitostí pokračují v růstu, dostupnost vlastnického bydlení se vzdaluje, prodejci obnovili aukce, developeři nestíhají stavět, a na každý byt stojí fronta zoufalých zájemců, kteří se navzájem přeplácejí. Výše uvedené shrnutí realitního trhu získá každý, kdo se jen letmo dotkne jakékoli analýzy či studie, která se vztahuje k nemovitostem. Základem je samozřejmě hlavní město, kde je trh největší a nejsilnější a také absolutně nejdražší.
Realita se má k podobným popisům asi jako filmová realizace k reálné historické události. Nejenže se liší podle toho, kdo zrovna příběh vypráví, ale i v jednotlivých „detailech“.
Čtěte také
Začnu třeba tím, co zajímá naprosto každého: Tím jsou ceny. První i druhý pohled na inzeráty potvrdí, že rostou. Současně platí, že kumulovaná inflace od roku 2020 přesáhla 40 procent.
Jestliže byla průměrná nabídková cena středně velkého bytu v Praze v roce 2020 cca 7,2 milionu korun – a nyní podle stejného zdroje je to 10,3 milionu –, potom dynamika cen v průměru stále nedoběhla inflaci.
Což samozřejmě neznamená, že jsou byty levné a dostupné. Jestliže se ceny bytů k inflaci pomalu ale jistě přibližují – a upřímně ani v roce 2020 nepatřilo české hlavní město k těm nejdostupnějším –, platy a mzdy zaostávají za inflací podstatně víc. Navíc na průměr nedosáhnou dvě třetiny lidí. Takže ani ti, kteří dlouhodobě bydlí v Praze a mají v průměru vyšší příjmy, nemají vyhráno.
Plochý trh s byty
Pak je tady otázka aukcí a poptávky. Počet prodaných bytů v hlavním městě – podle údajů z katastru – dosáhl za posledních pět let svého maxima v roce 2021. V roce 2022 došlo k prudkému propadu počtu transakcí, a dodnes se k rekordní úrovni pražský trh ani nepřiblížil.
Čtěte také
Relativně plochý trh s nižším počtem transakcí ovšem znamená, že se zvyšuje rozdíl mezi nabídkovou cenou a tou, za kterou se byt skutečně prodá. Rozdíl mezi cenou v inzerátu a posléze v prodejní ceně, se v Praze podle serveru Valuo.cz blíží k neuvěřitelným 30 procentům – to v případě staré zástavby.
Sleva se liší nejen podle lokality a stavu bytu, ale především podle jeho velikosti – malé byty se prodávají někdy i za víc, než je původně uvedeno v inzerátu, velké byty zas musejí zlevňovat. Důvod je jednoduchý: Malé byty jsou i přes vysokou cenu za metr čtvereční dostupnější pro větší skupinu lidí – a víc než ty velké.
A Praha se dál rozrůstá
Jediný skutečný důvod pro růst cen nemovitostí, je růst samotné Prahy. Čistý přírůstek obyvatel se v poslední době konstantně pohybuje kolem 15 tisíc lidí ročně. K tomu je nutné připočíst ty, kteří se do hlavního města stěhují, aniž by měnili trvalé bydliště a byli tu i zaregistrovaní. Těch je podle odhadů kolem 7 procent.
Dostupnější hypotéky, postupný růst reálné mzdy i omezená nabídka bytů žene ceny nemovitostí vzhůru.
Neznamená to ovšem, že je nutné vzít zavděk prvním údajem z inzerátu a věřit realitním makléřům, že jde o nabídku, která už se nikdy opakovat nebude. Byt je dlouhodobá investice a jako taková si zaslouží důkladnější zkoumání než nákup v supermarketu. Bez ohledu na analýzy všeho druhu.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
