Fake news nejsou nebezpečím pro demokracii. Naopak ji posilují

Fake News

Říká se, že lež má krátké nohy. Platí toto pořekadlo také v případě takzvaných fake news? Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung se takovou otázkou zabývá ve svém komentáři a tvrdí, že falešné zprávy ve skutečnosti pro demokracii žádné nebezpečí nepředstavují, ba dokonce ji posilují.

Podle autora textu Manuela Müllera sociální sítě v současnosti na Evropu vrhají stíny, v poslední době pak o to více v souvislosti s květnovými volbami do Evropského parlamentu.

Jen 33 procent Čechů věří médiím. Souvisí to s minulým režimem, říká internetový elf Kartous

fake news

Pojmenování „internetový troll” se vžilo pro člověka, který páchá zlo na internetu. Buď kvůli vlastní ignoranci, nebo se zlým úmyslem rozesílá dezinformace a zavádějící zprávy, šíří strach, nenávist, popichuje k rasismu a většinou také naznačuje, že by „chaos v západní společnosti” nejlépe vyřešil nějaký silný vůdce. Skupina dobrovolníků, která si říká elfové, se rozhodla pokusit se o léčbu trollí nákazy.

EUforka má dát lidem objektivní informace, neděláme probruselskou propagandu, říká rektor Miller

Rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller

Lépe informovat o Evropě si klade za cíl projekt EUforka. Začala s ním Univerzita Palackého v Olomouci a zapojily se do něj už dvě desítky českých škol. Základem myšlenky je využití komunikačních sítí univerzit k šíření objektivních informací z oficiálních zdrojů.

Slova jako troll, hacker nebo fake news vyvolávají na starém kontinentu strach. Evropská unie se i proto již na podzim obrátila na společnost Facebook, ale také na další internetové giganty, aby před startem eurovoleb zesílily svůj boj proti falešným zprávám a propagandě.

Je poměrně pochopitelné, že Brusel k takovýmto opatřením přistoupil. Novinář Müller ale tvrdí, že okolo vlivu a podstaty dezinformací existuje řada otazníků. Po amerických prezidentských volbách z roku 2016, v nichž zvítězil Donald Trump, se přitom zdálo, že fake news skutečně průkazně ovlivňují chování u volebních uren.

Ovšem americká studie stanfordských badatelů Hunta Allcotta a Matthewa Gentzkowa k průběhu tehdejších voleb ukazuje, že většina lidí je schopná falešné zprávy rozpoznat. Navíc je prý možné za falešné považovat jen malou část všech zkoumaných informací.

Situace ohledně fake news ale podle autora článku zůstává i tak nepřehledná. Konečnou odpověď na otázku, do jaké míry Trump z dezinformací profitoval, bude možné získat až s velkým odstupem času. Nicméně už teď si člověk může vyjasnit několik věcí o obecných a osobních prioritách ohledně falešných zpráv pomocí myšlenkového experimentu, píše Müller.

Vezměme v úvahu možnost, že většina informací například na sociálních sítích je problematická až falešná. Pocházejí z nejistých zdrojů, překrucují fakta a jsou zveřejňované nepřátelskými tajnými službami. Müller se ptá – je takový stav nutné považovat za problém? A musí opravdu docházet k zásahům státních a nadnárodních orgánů a k cenzuře všude tam, kde se dezinformace šíří?

Svoboda slova je nutná

Autor textu vybízí k zamyšlení nad existencí lži v dějinách lidstva. Lži a podvody jsou součástí jak řeckých tragédií, tak antického dějepisectví a jejich lsti nás provázejí až do současnosti.

Často se přitom zapomíná, že lstivost měla své pevné místo ve veřejném životě tehdy, a má ho také dnes. Úmyslné zkreslování pravdy a falešné zprávy jsou dokonce nezbytnou součástí společnosti. Své tvrzení přitom Müller neopírá pouze o období antiky, ale inspiruje se anglickým filozofem Johnem Stuartem Millem.

Lidé si zvykli, že média nemusí uvádět pravdu, říká expertka na fake news Alexandra Alvarová

fake news, dezinformace

„Fake news musí být sexy, musí vypadat trochu pravdivě a trochu lechtivě. Musíme se trochu bát, musí nám to připadat atraktivní. A samozřejmě, že taková zpráva má v sociálních sítích mnohonásobně větší šanci na šíření než úplně nudný fakt o tom, jak je to doopravdy,“ říká Alexandra Alvarová, odbornice na dezinformační kampaně, lživé zprávy a autorka knihy Průmysl lži.

Mill si před 150 lety položil otázku, kde má z liberálního pohledu ležet hranice svobody vyjadřování. Odpověď, kterou uveřejnil ve své eseji O Svobodě, neztratila nic na své síle.

„Skutečná svoboda člověka si žádá svobodu svědomí v širším smyslu. A sice svobodu myšlení a cítění, absolutní volnost názorů a možnost hodnotit na základě emocí ve všech směrech, možnost vyjádřit vlastní názor, navrhnout si vlastní životní plán a zodpovědnost za své jednání,“ napsal Mill.

Filozof považuje každou společnost nesplňující tyto imperativy za nesvobodnou. Proto je podle něj nutné tolerovat také názory zvrácené, matoucí, perverzní a fakticky špatné. Státu pak prý nenáleží takovému mínění předcházet.

Mill ovšem nezastupuje neomezenou svobodu vyjadřování. Podle jeho uvažování je možné zasáhnout v případě, že by v důsledku volného vyjadřování myšlenek mohlo dojít k poškození druhých.

Lež je užitečná

V západních demokraciích tento modus většinou nikdo nepopírá, podotýká Neue Zürcher Zeitung. Nicméně nejednotnost panuje v otázce, co se rozumí pod pojmem poškození druhých. Můžeme si například myslet, že jakákoli lež je špatná. Mill ale tvrdí, že vyjádření názoru se musí přeměnit v čin, který bezprostředně poškodí práva určitého jednotlivce.

Fake news: lež, nebo svoboda slova?

Veřejná debata Liberec

Další z cyklu veřejných debat Českého rozhlasu Plus patřilo tématu: Fake news: lež, nebo svoboda slova? Jsou fake lži? Čemu dnes věřit?

Princip ilustruje na příkladu obchodníka s kukuřicí, před jehož domem se shromáždí rozzuřený dav. Ten, kdo vykřikuje nadávky o tom, jak podnikatelé vykořisťují chudé a tím zvyšuje emoce i pravděpodobnost další eskalace, naráží na hranice svobody projevu. „Názory ztrácí svou nedotknutelnost, pokud působí jako přímý prostředek ke zločinům,“ napsal Mill.

Něco jiného je ovšem šířit podobné názory v tisku nebo soukromé sféře – například tehdy, když tvrdě kritizuje soukromé vlastnictví nebo kapitalismus. Takový prostor pro diskuzi musí být podle Milla zachován a musí se akceptovat také nepravdivé názory.

John Stuart Mill tím brání lži, ale zároveň dokazuje jejich užitečnost. Pravda totiž podle něj získává svou sílu z obrany proti nekorektním a od základu falešným názorům a polopravdám. Pokud by se totiž lživým výrokům bránit nemusela, pomalu by zahynula. Podle Milla lidé prokazují názorům, jež jsou většinově přijímané, medvědí službu, když je nezpochybňují. Pouze pod tlakem pochyb si prý svou pravdivost uhájí.

Pokud přeneseme tyto úvahy z 19. století na volby do Evropského parlamentu a na fenomén sociálních sítí, nabízí se otázka, jaký význam by měla současná demokracie, kdyby výzvám nečelila.

Svoboda narůstá

Komentátor Neue Zürcher Zeitung hodnotu demokracie tehdy a dnes nezpochybňuje. Upozorňuje však, že lidé si její význam v klidných dobách jen málo připomínají. Pokud trh nebude stát na straně volného vyjadřování názorů, budeme na tom podle novináře Müllera tratit všichni.

Analytik Vrabel: Nepochybuji, že jsme v ruské informační válce a dezinformace jistě ovlivnily vítězství Zemana ve volbách

František Vrabel, datový analytik

Dezinformace z Ruské federace plní náš informační prostor. Cílenými dezinformačními kampaněmi vyhrál volby i prezident Miloš Zeman. Věty, za kterými si stojí datový analytik a šéf společnosti Semantic Visions, která shromažďuje a analyzuje 90 procent světového zpravodajského obsahu, František Vrabel.

Žurnalista nevidí rozpor ani v odlišných možnostech předminulého století a digitálního věku. Působení například takzvaných sociálních botů, kteří informace šíří automatizovaně, přirovnává ke klasickým partajním letákům, obsahujícím často nepravdivé informace.

Bezpochyby by takové lístky mohly být označené, ostatně podobně jako inzeráty politických stran v médiích. Ale v žádném případě nemusí docházet k jejich zákazu. Rozhodující však je – a v tomto duchu se nese celá diskuze o vlivu sociálních sítí – že jsou lidé ve volbě informačního média svobodní.

Zjednodušeně řečeno, pokud mě bude jedna sociální síť obtěžovat nepravdivými informacemi, mohu si prostřednictvím pár kliků vybrat důvěryhodnější kanál. Evropa by si tak s ohledem na blížící se volby měla s klidem říct, že právě fake news na demokracii vyvíjejí tlak, a tím svoboda roste, uzavírá svůj komentář Manuel Müller ve švýcarském listu Neue Zürcher Zeitung.