Jen 33 procent Čechů věří médiím. Souvisí to s minulým režimem, říká internetový elf Kartous
Pojmenování „internetový troll” se vžilo pro člověka, který páchá zlo na internetu. Buď kvůli vlastní ignoranci, nebo se zlým úmyslem rozesílá dezinformace a zavádějící zprávy, šíří strach, nenávist, popichuje k rasismu a většinou také naznačuje, že by „chaos v západní společnosti” nejlépe vyřešil nějaký silný vůdce. Skupina dobrovolníků, která si říká elfové, se rozhodla pokusit se o léčbu trollí nákazy.
Deník N přišel s informací, že mají elfové databází řetězových mailů, které spadají do trollí kategorie. Mluvčí elfí skupiny, publicista a odborník na vzdělávání Bohumil Kartous, vysvětluje, že činnost skupiny se soustředí na mapování toho, odkud se dezinformace šíří.
„Kromě toho také na jejich obsah. Postupnou několikaměsíční prací se podařilo nasbírat dostatečně velký vzorek řetězových e-mailů, kterými se v českém digitálním prostoru šíří velká část dezinformací,” popisuje.
Lidé starší generace si tu e-mailovou komunikaci, řetězové zprávy, spojují s disentním názorem.
Bohumil Kartous
„Je důležité zjistit, jaké dezinformace mají smysl. Většinou je nutné postupovat od nalomení důvěry v hodnotový systém liberální demokracie. Postupuje to k tomu, že existují jiná společenská řešení, jako jsou autoritativní vládci. To se snažíme dělat: zmapovat digitální prostor, analyzovat obsah a stopovat zdroje,” vysvětluje činnost elfů Kartous.
Prolhaný režim
Řetězové zprávy v e-mailových schránkách mají podle Kartouse zásadní dopad v českém šíření fake news. „Zejména na část společnosti, která je slabší v digitální gramotnosti. U starších lidí je evidentní, že jejich míra důvěry v alternativní informace a informace šířené zavedenými médii je velmi rozdílná. Reuters institut, výzkumná část oxfordské univerzity, která se věnuje výzkumu médií, udělal analýzu toho, do jaké míry věří evropské společnosti svým vlastním médiím. Vyplynulo z ní, že v Česku je ta důvěra velmi malá, jen 33 % lidí věří médiím,” říká.
Nová směrnice o autorském právu na internetu pomůže v boji proti fake news, soudí výkonný ředitel Unie vydavatelů
Už dlouho kolem něčeho nebyly takové spory. Poslanci Evropského parlamentu dnes budou hlasovat o takzvané směrnici o autorském právu na digitálním trhu. Ta prý má ochránit vydavatele, filmaře nebo muzikanty, aby na využívání či zneužívání jejich děl nevydělával někdo jiný – především velké internetové firmy. Odpůrci návrhu ale mluví o cenzuře nebo dokonce o ohrožení svobodného internetu.
Ta veřejnoprávní jsou na tom podle publicisty podstatně lépe než řada soukromých. „Když to ale srovnáte s jinými zeměmi, jako je Holandsko nebo Finsko, zjistíte, že tam je společenská důvěra v média až dvakrát větší,” podotýká.
„Lidé starší generace si tu e-mailovou komunikaci, řetězové zprávy, spojují s disentním názorem. Domnívají se, že odhalují utajovanou pravdu, kterou jim etablovaná média a mainstream zatajuje. Když se snažíte dekonstruovat, proč je v posttotalitních zemích tento přístup tak silný, zjišťujete, že starší generace byly zvyklé, že oficiální média lhala,” vysvětluje mluvčí elfí skupiny, publicista a odborník na vzdělávání Bohumil Kartous.
Související
-
Proti šíření fake news může bojovat každý. Na Prix Bohemia Radio se debatovalo o dezinformacích
Plná studentů a mladých lidí – tak vypadala první festivalový den učebna Václava Havla na katedře politologie Univerzity Palackého. Nalákala je sem panelová diskuze...
-
Jan Jirák: Fake news na první pohled nepoznáte. Důležitá není...
Falešné zprávy se nevyhýbají ani Česku. Největší počet se jich vyrojil v předvolební prezidentské kampani. Má člověk vůbec šanci dezinformaci poznat? A jak dopadne ...
-
Pojďme se nebát! Skautské instituty neučí jen lesní moudrosti, ale i boji s fake news
Již v pěti městech pomáhá Skautský institut svým programem utvářet veřejný prostor a vybízí k diskuzi o občanské společnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.