Fake news: lež, nebo svoboda slova?

Čtěte takéCo o debatě Plusu píše iRozhlas.cz

Hosté Michaela Rozsypala novinářka Nora Fridrichová, publicista a spisovatel Ondřej Neff, politolog Miloš Gregor a psycholog Dalibor Špok komentovali dnešní hlavně internetový svět.

12 fotografií

Během debaty zazněly i tyto otázky: Dokážete poznat fake news? Zničí falešné zprávy demokracii? A je boj proti dezinformacím cenzurou? 

Překvapuje vás, že na stránky a do titulků seriózních médií dostávají fake news? Jako třeba před nedávnem, podle které Evropská komise navrhuje povinné ručení i pro dětská elektroautíčka. Novinářku Noru Fridrichovou to prý neudivuje.

„Je to problém dneška, který taky trochu vzniká rychlostí, se kterou musejí on-line média pracovat… Když se nesmysl dostane do titulů tzv. divných serverů, tak s tím novinář obvykle pracovat umí. Když je to ale i na seriózních serverech, tak se v tom orientovat už moc nedá,“ myslí si Fridrichová.

I seriózní novináři jsou pod tlakem

Podle spisovatele Ondřeje Neffa je to tím, jak dnes vůbec funguje zpravodajství. „Novináři jsou často špatně placení a v redakcí pracují málo kvalifikovaní lidé čerstvě po maturitě. Je na ně vyvíjen velký tlak, aby jejich produkce byla zábavná a lidi to četli,“ tvrdí Neff.

Nesmysly pak vznikají tlakem a „zdrcnutím informací. Ne že by záměrně chtěli veřejnost klamat, ale mají na to jen pár minut. Když to pak vyjde třeba v Lidovkách, tak se nedivme, že z toho vznikají nesmysly,“ dodává.

Problém to je i podle politologa Miloše Gregora, který tvrdí, že „dnes už nevíme, komu vlastně věřit. Chyb se totiž dopouštějí i novináři, kteří by měli hlídat a ověřovat sliby hlavně politiků.“ Proč ale fake news lidé věří víc než klasickým zprávám?

Psycholog Dalibor Špok pak tvrdí, že každá zpráva, která opravdu není hned na začátku čistá dezinformace, se taky musí prodat. „Protože každá fake news má emoční, zajímavou hodnotu. Proto ji přinesou i seriózní média. Tady často vůbec nejde o šíření dezinformace, nebo informace pro dezinformaci. Ale o tu dnes médii žádanou čtenost.“

Fake news se šíří rychleji

Podle politologa Miloše Gregora „už američtí vědci zjistili, že se na Twitteru fake news šíří rychleji a s větším dosahem. Proč? Protože nabízené informace měly emoce. Obyčejná zpráva, která na emoce zamíří taky, už nemá ona slova jako děs, hrůza, panika, nenávist. To všechno ukazuje na skutečnost., že lidé rádi podléhají emocím. V té chvíli nám totiž vynechá rozumová složka a sdílíme. Pak si třeba uvědomíte, že to může být hloupost, ale ta už si dál běhá po světě.“

Zkuste si i naši hru: Chcete se stát dezinformátorem? Vyzkoušejte si, jaké je to šířit falešné zprávy...