Slavná šedesátá: Byl to průlom a vichřice, ne jen nádech svobody v totalitě, hodnotí dobu Petr Pithart
Další veřejná debata Českého rozhlasu Plus, tentokrát vysílaná z Karlových Varů, se věnovala šedesátým letům v oblasti kinematografie, v politice i ve společenské atmosféře.
Pozvání přijali režisérka Helena Třeštíková, herec Jan Kačer, politik Petr Pithart, filmový kritik Tomáš Baldýnský a herečka a režisérka Tereza Nvotová. Moderuje Michael Rozsypal.
Mimořádnost kinematografie
Byla československá kinematografie 60. let opravdu mimořádná? A proč? Těmto a podobným otázkám patřila veřejná z Karlových Varů.
Podle filmového kritika Tomáše Baldýnského se tehdy stal vlastně zázrak. „Byla to společenská situace a kontext doby, kdy se tvůrci měli k čemu vyjadřovat. A k tomu jsme všichni měli podobného nepřítele. To všechno dohromady by se s velkou pravděpodobností nedalo opakovat. Že tak malá skupina silných tvůrců dokázala dělat tolik dobrých filmů je vlastně až neuvěřitelné.“
Společným jmenovatelem tvůrců, a to už od počátku 60. let, byl zájem o člověka. „To od nich bylo vlastně děsně chytré, protože komunistická garnitura se obyčejným člověkem pořád zaklínala, a když ho začali točit jinak, mohli tvrdit, že takhle se opravdu cítí, žije a chová. Tato nová československá vlna 60. let, kterou dnes vidíme jako homogenní skupinu, přitom točila velmi odlišně.“
Nejvíc je to podle Baldýnského vidět na filmech Všichni dobří rodáci a Černý Petr, které jsou velmi odlišné. „Spojuje je ale jejich odvážnost, svoboda a to, že se točily ve stejné době. Spojovala je i politická metafora, satira, česká národní povaha ve své nahotě a nejnegativnějším světle. Ti lidé jsou pořád jako my, proto se na ně můžu dívat i v roce 2018,“ dodává filmový kritik.
Politika v tom nebyla?
Na tom, jestli byly filmy 60. let motivované politicky nebo ne, se ale všichni neshodli. „Hlavním tématem filmařů byla autentičnost, věrohodnost, smysl pro existenciální polohy lidského života. Trapas a pocit studu, které zažívám u Formanových nebo Jirešových filmů, jsou vzácné a autentické pocity. Žádné velké poltické téma ale nepřinesly. To nebylo třeba. Ale surová pravda a autenticita byla nesmírně osvobozující a přispěla i k tomu, že se tady dělo po lednu 1968. Stejně tak v divadle, písničky Suchého a Šlitra byly nesmírně osvobozující, ale politika za tím žádná nebyla,“ myslí si Petr Pithart.
Politik při vzpomínce na 60. léta nemluvil o změně, ale o tom, že tady byl najednou „ne nádech, ale průlom, průvan, vichřice… a to od prvních březnových dnů roku 1968. Otevřel to skandál generála Jana Šejny (pozn. red.:− voják a člen ÚV KSČ, který v únoru 1968 utekl a americkým vojenským úřadům a CIA vyzradil zpravodajské informace). V té době to veřejné instituce samy vzdaly a cenzura přestala existovat. Během několika dnů se mohlo naprosto všechno. Najednou se tady mohlo mluvit, psát v novinách, říkat v médiích vše. Říkalo se, že se nutné změny v zákonech stanou taky, ale až se na komunistickém sjezdu vymění vedení,“ vzpomíná Pithart.
Zlom k nesvobodě
Podle režisérky Heleny Třeštíkové byl po 21. srpnu 1968 a pak s nástupem Gustáva Husáka všemu konec. „Závan svobody byl v kinematografii ale mnohem dřív, už někdy od roku 1963−1964. Ve stejné době ale ještě ve vězeních seděli političtí vězni jako divadelní kritička Růžena Vacková, takže to byl nádech svobody a po roce 1969 zas výrazný zlom k nesvobodě.“
„Pro nás to byla katastrofa,“ vzpomíná režisér a herec Jan Kačer. „Viděl jsem ten hromadný úprk mladých a nadějných lidí do zahraničí (pozn. red.:− po srpnu 1968). Měli jsme tehdy malé divadélko, a to jakoby začalo vymírat. Utíkali ti nejperspektivnější lidé, kteří k nám chodili, i které jsem osobně znal. Ti, kteří se snažili o svobodu, rázem zmizeli. Já se děsně bál, co přijde a taky přišlo. Deset let jsem byl mimo rodinu. Možná i proto to bylo tak velké, protože jsem byl mezi těmi, kteří dělali krásné filmy a uvěřili, že je to skutečnost. Nejednou bác. A konec,“ říká Jan Kačer.
Pusťte si audio nebo videozáznam veřejné debaty na téma Slavná šedesátá: Mýtus, nebo inspirace?
Související
-
Necháváme se vmanipulovat do diktátu Bruselu, myslí si Lenka Zlámalová
Český rozhlas Plus odvysílal z brněnského Impact Hubu další veřejnou debatu, tentokrát na téma EU: Prospívá nám, nebo škodí?
-
Rusko: Přítel, nebo hrozba? Z nepřátel se stávají přátelé, a...
Je Rusko svobodná země? Tlačí Západ Ruskou federaci do izolace? Je česká politika vůči Rusku srozumitelná? A je Rusko přítel, nebo hrozba? To byly základní otázky d...
-
Fenomén Miloš Zeman: Ovčáček mluvil o stmelování i kavárně,...
Miloš Zeman je bezesporu fenoménem české politiky. V lednu byl občany podruhé zvolen prezidentem v přímé volbě. V čem se skrývá jeho úspěch? Je Miloš Zeman populist...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.