Lidé si zvykli, že média nemusí uvádět pravdu, říká expertka na fake news Alexandra Alvarová
„Fake news musí být sexy, musí vypadat trochu pravdivě a trochu lechtivě. Musíme se trochu bát, musí nám to připadat atraktivní. A samozřejmě, že taková zpráva má v sociálních sítích mnohonásobně větší šanci na šíření než úplně nudný fakt o tom, jak je to doopravdy,“ říká Alexandra Alvarová, odbornice na dezinformační kampaně, lživé zprávy a autorka knihy Průmysl lži.
„Propaganda samozřejmě pracuje s celou škálou stupňů nepravdy. Od mírně posunutého významu až po krystalickou lež,“ upřesňuje.
Alexandra Alvarová je novinářka a fotografka žijící střídavě v Praze a v kanadském Vancouveru. Je autorkou knihy Průmysl lži, kde se zabývá propagandou a dezinformační válkou.
Alexandra Alvarová je novinářka a fotografka žijící střídavě v Praze a v kanadském Vancouveru. Je autorkou knihy Průmysl lži, kde se zabývá propagandou a dezinformační válkou.
Hybridní kampaň už ve staré Číně
„Jsou to nové metody na starých základech. Co je na tom nové a mimořádně nebezpečné, je kybernetický rozměr šíření těchto poselství,“ dodává expertka v souvislosti s ruskou snahou pomocí těchto mechanismů ovlivňovat světovou politiku.
Upozorňuje přitom, že způsob hybridní kampaně Rusové ale nevynalezli. Je známý už ze spisů staré Číny.
„Tam si o vojenské strategii přečtete, že nejlepší způsob, jak podlomit schopnost obrany protivníka, je podlomit důvěru jeho lidu ve vůdce, a tím podlomit schopnost jeho lidu spolupracovat mezi sebou navzájem. Kromě toho existuje ve světě kolem dvaceti autoritářských států, které tyto metody používají,“ dodává.
Sympatie místo kritického rozumu
Novinářka upozorňuje na dostupnost nástrojů k ovlivňování společnosti. Každý, kdo se vyzná v algoritmech a principech, na kterých pracují sociální sítě, může ovlivňovat uživatele tak, že si ani nevšimnou, že doba jejich kritického rozumu je nenávratně pryč. Jde především o nástroje rychlosti šíření příspěvků.
„Zmizely nám kritické filtry. Těmi jsou novináři, kteří mají povinnost ověřovat informace, nebo veřejně vážení lidé, kteří informace potěžkávají, než je pustí dál. Přijmeme všechno. Tím, že jsme informačně přeplnění, vybíráme si na základě sympatií, nikoli kritického rozumu.“
Sobě novinářem
Kdokoli chce být součástí šíření propagandy, potřebuje dvě základní emoce. Hněv a strach.Alexandra Alvarová
Odbornice upozorňuje na fenomén „žurnalistiky“ na sociálních sítích. „Moderní doba přinesla vysoký stupeň víry v racionálno, moderní vědu a přinesla sebevědomého člověka, který si dělá sám svůj vlastní úsudek. Jenomže pak přišel vynález internetu a změnilo se schéma, kterým přijímáme informace. Dneska je na sítích každý sám sobě novinářem a odborníkem, každý může napsat cokoli a šířit to bez jakéhokoli etického filtru,“ uvádí Alvarová.
Česko je podle ní výborná živná půda pro takovéto aktivity. „My Češi jsme velice skeptický národ, je to dáno naší historií. U nás je radost šířit poselství skepse. Tohle jiné národy nemají,“ podotýká expertka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.