Analytik Vrabel: Nepochybuji, že jsme v ruské informační válce a dezinformace jistě ovlivnily vítězství Zemana ve volbách

Na boji proti dezinformacím spolupracuje třeba s NATO, jeho tým získal od vlád Velké Británie a USA 250 tisíc dolarů, ze kterých, přes svou tříletou činnost, prý ale zatím neviděli ani dolar.

Fake news: lež, nebo svoboda slova?

• Upravit
• Smazat

Další z cyklu veřejných debat Českého rozhlasu Plus patřilo tématu: Fake news: lež, nebo svoboda slova? Jsou fake lži? Čemu dnes věřit?

Aby vyvrátil pochybnosti, jedním dechem dodává: „Nás neživí detekce dezinformací, ale detekce rizik, které se vztahují k velkým nadnárodním podnikům… Ty mají tisíce až statisíce dodavatelů, u kterých nás zajímá reputační riziko,“ říká v Interview Plus František Vrabel. Je i naše země v dezinformační válce?

„Nepochybně jsme,“ odpovídá datový analytik. „Hlavním hybatelem informační války je bezpochyby Rusko… a nijak se s tím ani netají. Všeobecně známá Gerasimovova doktrína mluví o tom, že operace v informačním prostoru, tedy dezinformace, jsou důležitou součástí ruské vojenské strategie.“

O mnohém svědčí i nemalé prostředky, které na šíření dezinformací využívají. „Ne všichni asi vědí, že se ruský rozpočet na tyto zahraniční operace odhaduje ve výši 2 až 2,5 miliardy dolarů. To jsou obrovské peníze.“ Proč a co vlastně chtějí?

Co Rusové chtějí?

„Cílem je zmást veřejnost cílových zemí tak, aby přestala věřit v demokratické instituce a demokracii jako takovou. Poškodit jednotlivé země velkých společenství, jako je EU a NATO, aby se rozvrátila jejich soudržnost… Rusko tak přímo nebo nepřímo podporuje extrémní politické proudy a používá i různé formy korupce. Do čela nejrůznějších států se tak dostávají lidé, kteří jsou jim zavázáni, nebo ti, co jsou jejich přirozenými, ideologickými nebo byznys stoupenci.“ 

Nová směrnice o autorském právu na internetu pomůže v boji proti fake news, soudí výkonný ředitel Unie vydavatelů

• Upravit
• Smazat

Už dlouho kolem něčeho nebyly takové spory. Poslanci Evropského parlamentu dnes budou hlasovat o takzvané směrnici o autorském právu na digitálním trhu. Ta prý má ochránit vydavatele, filmaře nebo muzikanty, aby na využívání či zneužívání jejich děl nevydělával někdo jiný – především velké internetové firmy. Odpůrci návrhu ale mluví o cenzuře nebo dokonce o ohrožení svobodného internetu.

I se samotným termínem dezinformace prý jako první přišla ruská, tehdy ještě sovětská KGB, která tak označovala své oddělení pro černou propagandu.

Jak se dá dezinformace prokázat? „Máme dlouhodobá data a vidíme celou mediální krajinu, kterou jednotlivec není schopen rozpoznat,“ vysvětluje. Jako příklad pak uvedl rostoucí negativní trend, který se začal objevovat v ruských médiích vůči Ukrajině dokonce 2,5 roku před anexí Krymu.

„Vidět to bylo na základě desítek milionů článků v ruštině, které jsme porovnávali se stovkou milionů anglických textů. Něco podobného nemá mentálně běžný člověk šanci zachytit.“ Nepracují přitom třeba s klíčovými slovy, ale s pokročilejší sémantickou analýzou, která umí zachytit třeba kontext, podobně jako to umí lidský mozek.   

„Co nás zajímá, jsou dezinformace, tedy záměrně lživé informace, které se obvykle netýkají jednotlivce (snad krom významných osob, jako je premiér nebo prezident). Jsou přitom tvořeny státními hráči, jako je Rusko, které má zájem destabilizovat společnosti nebo Čína, která se zas snaží lidi přesvědčit o své pravdě,“ vysvětluje datový analytik.   

Zeman a dezinformační kampaň?

František Vrabel před časem v rozhovoru pro iRozhlas.cz řekl, že dezinformační kampaně rozhodly o nedávných prezidentských voleb. Následovala ostrá reakce prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka: „Pan Vrabel veřejně sprostě lže, když tvrdí, že dezinformace šly v podstatě jen proti Jiřímu Drahošovi. Pan prezident byl terčem brutální dezinformace o zdravotním stavu, ministerstvo vnitra pak dokonce muselo reagovat na dezinformaci týkající se postupu ve volbách, která měla za cíl pana prezidenta poškodit.“

Tomáš Petříček o hybridní válce Ruska proti Ukrajině

• Upravit
• Smazat

Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD během návštěvy Ukrajiny nebývale tvrdě pojmenoval hybridní válku, kterou Rusko proti této zemi na východě území vede.

„Je samozřejmě otázka, kdo tu kampaň organizoval,“ reagoval na slova mluvčího analytik. „Každý, kdo má oči, vidí, že prezident zdráv není. Co pamatuji, tak s tou informací ale přišel komunální politik z Brna a připouštím, že to nějaký vliv mít mohlo. Taky jsme ale viděli, jak byla dezinformační kampaň vedena proti Jiřímu Drahošovi. Kolem 1,5 milionu lidí dostalo řetězový mail a jeho zasílání bylo koordinováno a taky cíleno.“

Třeba na katolickém jihu Moravy se text změnil se zdůrazněním, že Drahoš je iluminát a svobodný zednář, na severu Moravy zas, že má peníze od Bakaly, nebo na Karlovarsku, že podepsal tajnou dohodu a do Česka pak přijdou tři miliony migrantů. „Nic podobného se ale proti Miloši Zemanovi nedělo,“ tvrdí.

Všiml si i další okolnosti, a to nevyrovnanosti médií v době kampaně, která „neměřila všem stejným metrem… To platilo nejen pro zpravodajské portály a blogy, ale i pro televize. Z analýz víme, že tam, kde je nižší vzdělanostní úroveň, kde jsou lidé míň schopni kriticky myslet a kde mají menší kognitivní schopnosti, tak jsou víc závislí na televizním zpravodajství… Ten nepoměr byl velký, a to 2/3 ve prospěch prezidenta Zemana.“

Analytik dál tvrdí, že objem zpráv, které se šíří ve veřejném prostoru, velmi ovlivňuje hlavně do poslední chvíle nerozhodnuté voliče. „Těm totiž nakonec z jejich podvědomí vyplyne jméno, které slyší nejčastěji,“ dodává František Vrabel.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.