Eva Turnová: Sputnik z kůže

9. duben 2021

Nesnáším nákupy, a pokud trvají déle, než je nezbytně nutné, jdou na mě mrákoty. Jakmile se blíží nějaké celoplošné dárkové období, například Vánoce, musí mi dcera slíbit, že navštívíme maximálně tři outlety, jinak hrozí, že se jí skácím do regálu plného nekonečných variant nudných modelů.

Když se ke mně ještě v oddělení dámského prádla přitočí prodavačka s otázkou: „Přála byste si?“

Mám chuť vyhrknout: „Půl kila mletýho.“

Čtěte také

Za svou netrpělivost platím faktem, že mívám obvykle v šatníku jedny džíny a v botníku jedny boty na jedno roční období. Jsem na to už zvyklá, takže v tomto směru mi zavření obchodů nezpůsobilo žádnou potíž.

Jenomže rok se s rokem sešel a já při odchodu z domova najednou před zrcadlem zpozorním. Můj kabát je jemně potažený filmem jarního pylu, džíny jsou ošoupané tak, že by se za ně styděl i Leoš Mareš, a boty ztratily tvar, takže se mi v nich často zvrtne noha, i když zrovna nejdu.

Kára na anténa

Dcera mi radí nakoupit online, ona to dělá běžně, navíc, téměř každý výrobek se teď dá snadno vrátit. Dobrá, začnu kalhotama.

Čtěte také

Velikost džín je u mé oblíbené značky vyjádřená jen dvěma čísly, takže super. První číslo znamená pas a druhé délku. U džín, na které jsem klikla, je dvojčíslí 29/28, nerozumím… znamená to tedy, že někdo má kratší nohu než obvod pasu?

Naštěstí si všimnu, že vedle obrázku kalhot je pomocná tabulka s centimetry, stačí, když si člověk změří obvod pasu a vnitřní délku nohavice od rozkroku dolů a hned zjistí své dvojčíslí. Nohavici zvládnu hravě, ale když přiložím svůj dřevěný metr k pasu, neposlušně se skládá do obdélníku. Hodím přes sebe kabát a automaticky vyběhnu koupit metr vysouvací, ještě bafnu respirátor. A v tu chvíli mi dojde, že je první den lockdownu.

Odložím tedy nákup kalhot a přejdu k botám, kde je naštěstí jen jedno číslo. Jsem praktická a rozhodnu se pro celoroční tenisky z kůže, kdo ví, co nový ministr vykoumá za opatření. Brzy dostávám oznámení s termínem dodání zásilky. V den doručení mi přijde sms, že kurýr dorazí mezi jedenáctou a druhou hodinou.

V deset si zajdu pro snídani, cestou zpět mi pípne sms, že kurýr už u mě byl a zásilku uložil v prodejně elektroniky. Běžím tam. Dveře jsou ale zamčené, volám na telefonní číslo uvedené na dveřích a ozve se prodavač s ukrajinským přízvukem:

Čtěte také

„Máme zavrženo.“

„Ale proč?“ ptám se.

„Protože kára na anténa.“

No jasně, trefila jsem se do doby, kdy prodejna sice zásilku převzala, ale už ji nevydá. Marně se snažím naočkovat prodavače, aby mě diskrétně vpustil dovnitř.

Volám na kurýrní službu.

„Bohužel, z důvodu omezení služeb nyní na své boty nedosáhnete. Poznamenejte si, prosím, všechny náležitosti a po skončení omezení se stavte v zásilkovně. Přeji krásný den.“

Svůj krásný den začnu tím, že si znamenám informace o teniskách, které budou ležet – kdo ví jak dlouho – ve skladu.

Mají značku Sputnik.

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.