Ekonomka Kalíšková: Zkrácení doby pobírání dávek v nezaměstnanosti je politicky dobře odůvodnitelné, ale neefektivní opatření

„Jsme ve složité situaci, nikdo nechce být ten, kdo řekne ‚musíme zvyšovat daně, musíme snižovat výdaje‘, ale bohužel jsme zároveň v situaci, kdy máme velmi vysoký strukturální deficit,“ komentuje ekonomka Klára Kalíšková, která působí na Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při akademickém pracovišti CERGE-EI.

Nejde podle ní pouze o to, že nyní bojujeme s aktuální krizí, která představuje nenadálé výdaje na jeden rok „a můžeme si třeba dovolit je jednorázově navýšit. Jde spíš o to, že opravdu jsme v situaci strukturálního deficitu, což je něco, co se opakuje pořád dokola.“

„Znamená to, že i ve chvíli, kdy skončí energetická krize, válka na Ukrajině – skončí všechny problémy, které teď máme pocit, že musíme hasit, tak stále budeme ve velkém deficitu. A to je něco, s čím se musí něco dělat. Rozumím tomu, že v této složité situaci je těžké něco takového prosazovat, ale zároveň před tím nemůžeme zavírat oči,“ míní ekonomka.

Čtěte také

Potřebujeme vyšší nezaměstnanost. Centrální banka musí dát ekonomice studenou sprchu, uvažuje ekonom Bureš

Národní ekonomická rada vlády právě z toho důvodu navrhuje řadu opatření a už existuje i několik signálu, co by si z těch konkrétních doporučení vláda mohla vybrat.

„Ta opatření se velmi výrazně liší v tom, kolik jsou schopná do rozpočtu přinést. A bohužel jsou většinou snáze prosaditelná taková opatření, která jsou ‚levnější‘,“ hodnotí Kalíšková.

Dávky v nezaměstnanosti jako řešení

Jako příklad takového „levnějšího“ opatření uvádí snižování dávek v nezaměstnanosti. „To jsou položky, které jsou relativně průchozí, je to dobře odůvodnitelné. Máme pocit, že máme nízkou nezaměstnanost, tak bychom měli ty nezaměstnané motivovat, aby se vraceli do práce dřív.“

„Mluví se o tom, že máme dlouhou dobu pobírání dávek, což v mezinárodním srovnání není vůbec pravda. Jsme spíš na spodní hranici té délky.“

Bohužel ta sekyra, která nám tady vznikla zrušením superhrubé mzdy, je v řádu stovek miliard.
Klára Kalíšková

„Realita je u nás bohužel taková, že v té velmi nízké nezaměstnanosti je obrovský počet lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo jsou to lidé s velmi nízkou kvalifikací, třeba bez ukončené základní školy. A tihle lidé se nedokáží vrátit na trh práce dřív jen proto, že jim zkrátíme pobírání dávek. Oni jsou často až ‚nezaměstnatelní‘ a my bychom s nimi spíš potřebovali pracovat nějak kvalitněji, což naopak stojí peníze,“ nastiňuje.

Čtěte také

Daně už máme vysoké dost. Chceme-li dostihnout vyspělejší země, nemůžeme mít stejně velkou daňovou zátěž, míní Skopeček

Jediné, co se tedy zkrácením doby pobírání dávek v nezaměstnanosti stane, je podle ní to, že lidé, kterých se to bude týkat, vypadnou z příslušného systému a spadnou do systému státní sociální podpory.

„Bohužel ta sekyra, která nám tady vznikla zrušením superhrubé mzdy, je v řádu stovek miliard a nevidím jinou možnost (než úpravu daní z příjmů z hrubé mzdy), kde bychom byli schopni takto vysoké částky najít,“ uzavírá Kalíšková.

Jak vláda odůvodňuje vysoký schodek a jaké výhrady má opozice? Vláda slibuje, že dá veřejné finance do pořádku. Jak to chce udělat? A je přitom možné vyhnout se zvyšování daní? Proč hnutí ANO vládu nepodpoří v přehlasování prezidentského veta? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.