Daně už máme vysoké dost. Chceme-li dostihnout vyspělejší země, nemůžeme mít stejně velkou daňovou zátěž, míní Skopeček

„Premiérovo rozhodnutí nezvyšovat daně dnes znamená, že je budou budoucí poplatníci platit ještě vyšší. Zatím odkládáme rozhodnutí, kdo je nakonec zaplatí,“ uvádí v Pro a proti ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek.

Čtěte také

Ivan Štern: Nízké daně jako projev politické nedostatečnosti

Podle něj se už sice dlouho mluví o škrtech, vidíme ale spíš navyšování dalších výdajů. „I současná situace si vyžádala další výdaje, některé jsou jednorázové, ale jiné jsou trvalé, třeba valorizace důchodů. Takže se zvyšuje deficit bez reálné ochoty snižovat výdaje.“

Místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček vidí problém především na výdajové straně rozpočtu, nikoli na příjmové. „Ale souhlasím, že dnešní deficity jsou budoucí daně.“

„Největší problém je na výdajové straně,“ opakuje politik. „To, co se utrhlo, byly veřejné výdaje, které rostou bez ohledu na to, jak naše ekonomika pracuje a jaký má potenciál. Musíme se bavit o jednorázových škrtech, ale i o reformách systémů, které zatěžují veřejné finance nejvíc, stejně jako o institucionálních změnách.“

Pomohlo by do potřebných agend dostat víc soukromých zdrojů.
Jan Skopeček

Občanský demokrat prý nechápe nadšení těch, kteří stojí za zvyšováním daní. „To by beze změn na výdajové straně nevedlo k ničemu jinému, než že se zvýší daně, vytáhne se víc peněz firmám i lidem z peněženky a jen se zvýší přerozdělování, aniž bychom deficit snížili.“

Ekonom ale upozorňuje, že řada agend je výrazně podfinancována. „Je třeba žádoucí, abychom tu měli kvalitní školy a to bude něco stát. Je tu sice spousta prostoru pro škrty, ale zároveň některé činnosti státu jsou podfinacované. Takže žádoucí nejsou škrty, ale spíš zefektivnění chodu státu.“

Zdanění příjmů je třeba nastavit obecně tak, aby přineslo dodatečné příjmy, ale ulehčilo nebo nedopadlo na ty s příjmy nejnižšími.
Libor Dušek

Skopeček věří, že by pomohlo do potřebných agend dostat víc soukromých zdrojů. „Ať už se bavíme o penzích, nebo o zdravotnictví, protože pro Česko je charakteristická abnormální výše přerozdělování a velmi podprůměrná míra podílu soukromých zdrojů na financování těchto systémů.“

Dušek připomíná nepovedenou penzijní reformu, která chtěla lidi motivovat k převodu části sociálního pojistného do penzijních fondů. „České zdravotnictví má zase jeden z nejmenších podílů spoluúčasti vůbec, takže tam určitý prostor asi je.“

Čtěte také

Rozpočet se mi nelíbí, ale nesmíme kvůli konsolidaci ohrozit sociální smír a firmy, říká Skopeček

Zvyšování daně z příjmu na úroveň před rokem 2020 ale poslanec vylučuje. „Česko vůbec nemá nízké daně. Složená daňová kvóta dlouhodobě je nadprůměrná, daně máme nižší jen ve srovnání se starými členskými státy Evropské unie, ale to jsou také vyspělejší země. Chceme-li je dostihnout, nemůžeme mít stejně vysokou daňovou zátěž,“ obhajuje vládní stanovisko Jan Skopeček (ODS).

„Zdanění příjmů je třeba nastavit obecně tak, aby přineslo dodatečné příjmy, ale ulehčilo nebo nedopadlo na ty s příjmy nejnižšími. Také aby zmenšilo obrovský rozdíl ve zdanění OSVČ a zaměstnanců. Nestačí jen navýšit příjmy z daní, ale změnit strukturu zdanění tak, aby se víc pomohlo chudším,“ popisuje svou vizi žádoucích daňových změn ekonom Libor Dušek.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.