Český státní rozpočet historicky nikdy nefungoval tak, jak by měl. Politikům totiž chybí kuráž, říká ekonomka Horská

Poslanci chystají další navýšení schodku o desítky miliard, a tím pádem dojde i ke zvýšení státního dluhu. Ten za poslední roky enormně narostl a letos pravděpodobně přesáhne dva a půl bilionu korun. Pokud by vláda tímto tempem postupovala i nadále, během následujících tří let by se dlužná částka zvýšila o další bilion.

Čtěte také

Ekonom Marek: Máme vysoce deficitní státní rozpočet a stropování cen by ho jen prohloubilo

Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank a členky Národní ekonomické rady vlády, státní rozpočet historicky nikdy nefungoval tak, jak by měl.

„V dobách bezprecedentní krize je adekvátní mít schodky státních, popřípadě celých veřejných rozpočtů, protože úlohou státního rozpočtu není jenom zajišťovat základní služby a zboží, ale také stabilizovat ekonomiku. Náš rozpočet je ale tzv. procyklický. Místo toho, aby vyhlazoval ekonomický cyklus, v dobách propadu dál intenzivněji utrácí. Navíc snižuje své příjmy a schodky veřejných rozpočtů jsou tak hlubší, než by musely být,“ říká.

V politice chybí odvážný krok

Horská si ale nemyslí, že by špatné finanční kroky poslanců pocházely z jejich nevzdělanosti v této oblasti. Na vině je podle ní strach.

„Politici možná nemají takovou odvahu, anebo neměli. V rámci historického kontextu tam politická kuráž ale nebyla. Když se podíváme na to, kdo měl upřímně asi největší odvahu, a to vycházím z dat, tak to byl ministr financí Miroslav Kalousek, který byl schopný v době globální finanční krize do toho, jak my říkáme, říznout. Ale pozor, ono to má i svoje negativa,“ míní.

Čtěte také

Julie Hrstková: Rozpočet – kde vzít a nekrást

Problémem takového radikálního myšlení a škrtů může být po konci finanční krize, jak uvádí Horská, zadušená ekonomika, která je uzemněná právě omezenými výdaji.

„Já určitě nejsem zastáncem radikálních bezhlavých škrtů jenom proto, abychom měli nižší schodky, ale to škrtání musí být tzv. chytré, musí být takové, které vymaže nadbytečné výdaje a zároveň nezvyšuje daně. A když už teda snižuje, tak tam, kde to lidem nejvíce pomůže,“ vysvětluje.

Česko balancuje a nemůže se rozhodnout

Stejně, jako se vyjádřil Miroslav Kalousek, že Česko chce rumunské daně a švédský sociální systém a není možné mít obojí dvojí, se nechala slyšet i Horská, která s jeho výrokem souhlasí.

„My si nejsme schopni vybrat mezi jedním, nebo druhý a myslíme si, že obojí je možné. Bohužel to tak ale není,“ říká.

Pokud máme současný stav takový, že pouze 80 % výdajů státu je vykryto z daní, tak máme rozpočet, který je nastaven do deficitu.
Helena Horská

Otázkou tak není to, co bychom si jako občané a stát rádi dovolili a co bychom chtěli, ale nyní jsme nuceni se ptát, co si dovolit můžeme.

„Pokud máme současný stav takový, že pouze 80 procent výdajů státu je vykryto z daní, tak nám to jasně říká, že máme rozpočet, který je nastaven do deficitu. Je to jako u domácnosti, která by utrácela každý měsíc o 20 procent víc, než jsou její příjmy. Tam to vydržíte možná pár měsíců, když máte rezervy, ale jakmile dojdou, tak si musíte začít půjčovat, to jsou už výdaje nadbytečné a skončí to často právě insolvencemi,“ vysvětluje.

Čtěte také

Ekonom Hindls: Stát bude muset udělat celkovou reformu daňového systému. Jinak konsolidaci rozpočtu těžko zvládneme

Největším problém je však podle Horské přenášení finanční krize a krize státního rozpočtu a jeho narůstajícího dluhu na další generace.

„V době, kdy ekonomika rostla a měli jsme celkový rozpočet v plusu, tak ti, kdo tehdy vládli státnímu rozpočtu, jenom nechávali nabalovat sněhovou kouli nedokončených a nákladných reforem. My teď tu kouli pořád balíme a nabalují se na ni další a větší problémy. Bavíme se o reformě důchodového systému, o reformě zdravotního systému, školství, sociálního systému, ale my už nemáme rezervy, pomalu nemáme ani co prodávat a jenom dál přesouváme ten problém do budoucna,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.