Ekonom Hindls: Stát bude muset udělat celkovou reformu daňového systému. Jinak konsolidaci rozpočtu těžko zvládneme

Premiér Petr Fiala (ODS) počítá v návrhu rozpočtu s výdaji na zastropování vysokých cen elektřiny a plynu, které by měly přesáhnout 100 miliard korun. Kromě toho musí vláda vzít v potaz i vyšší náklady kvůli prominutí poplatku na obnovitelné zdroje energií nebo příspěvku na bydlení.

Celkově by podle něj pomoc domácnostem a firmám s drahými energiemi měla rozpočet přijít zhruba na 200 miliard korun, asi polovinu z toho by však měla zafinancovat nová daň z mimořádných zisků velkých firem.

Vyšší důchody a platy ve veřejném sektoru

„Převažujícím důvodem rozpočtového deficitu je pomoc lidem a firmám. Není to tak, že by ministerstva byla marnotratná a neuměla šetřit, naopak si myslím, že zde existuje tlak na úspory v energiích i co do počtu úředníků. Domnívám se, že v této mimořádné době je schodek ospravedlnitelný,“ míní náměstek ministra práce a sociálních věcí Stanislav Klik ze sekce ekonomické a provozní.

Čtěte také

Většina velkých firem nemá nasmlouvané energie na příští rok. Nemají na to, míní Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy. Rozdělíme jim 30 miliard a další pomoc přijde, slibuje senátor Pavera

Přestože ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) před jednáním o rozpočtu mluvil o velkých kompromisech, oproti původnímu návrhu dostalo ministerstvo více peněz na platy ve veřejném sektoru.

Od ledna se mají zvýšit i penze, a to v průměru o 825 korun, kromě toho ke starobním důchodům přibyde bonus 500 korun za každé vychované dítě. Průměrný starobní důchod by se tak podle ministerstva práce měl v roce 2023 dostat na 19 500 korun.

Podle náměstka Klika je to, co musí ministerstvo povinně hradit, zajištěno v plném rozsahu. Na ostatních výdajích se však snaží šetřit. „Přes ministerstvo práce prochází velká řada mandatorních výdajů státního rozpočtu. Myslím si ale, že je potřeba dát signál, že stát bude zeštíhlovat a zeštíhluje. Snažíme se čerpat prostředky z modernizačního fondu a národního plánu obnovy a jsme v tom úspěšní. Nechceme jen ,natahovat ruku‘ ke státnímu rozpočtu, ale čerpat tam, kde je to možné,“ vysvětluje Klik.

Kde hledat příjmy státního rozpočtu?

„Doba je nejistá a vlastně vůbec nevíme, co se může ještě stát. Návrh rozpočtu tak beru jako výchozí krok a uvidíme, co bude v prosinci, kdy Poslanecká sněmovna schválí rozpočet definitivně,“ říká ekonom Richard Hindls, bývalý člen Národní rozpočtové rady.

Převažujícím důvodem rozpočtového deficitu je pomoc lidem a firmám.
Stanislav Klik

Zatímco se obecně mluví o dvou přístupech k daním z vysokých cen energií, více států Evropské unie se přiklání k zastropování zisků společností, které vyrábějí energii s nízkými náklady. Druhou možností je zastropování cen energií, Evropská unie však ještě o definitivní podobě bude jednat.

„Stále je ve vzduchu něco, co nazýváme mimořádnou daní. Tady jsem trošku skeptický, protože jsme to už zažili s digitální daní, o které se téměř vůbec nemluví. Velmi opatrně, po špičkách se našlapuje kolem bankovní daně. Ale ani tam si nemyslím, že k něčemu dojde,“ popisuje Hindls.

Čtěte také

Marek Hudema: Zastropovaní cen energií není tak jednoduché, jak vypadá

Podle něj bude ve střednědobém horizontu nutné přistoupit ke zvýšení daní, regulaci či celkové úpravě daňového systému.

„Například před dvěma lety došlo ke zrušení superhrubé mzdy a mluvilo se o tom, že se k tomu v roce 2023 establishment vrátí. Nepadlo o tom však zatím ani slovo a je velmi nepravděpodobné, že by se tak stalo. Bohužel se však domnívám, že nějakou reformu daňového systému budeme muset udělat, jinak v dlouhodobém horizontu konsolidaci rozpočtu zvládneme jen velmi těžko,“ dodává Hindls.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.