Marek Hudema: Zastropovaní cen energií není tak jednoduché, jak vypadá
Konec vysokým cenám energií v Evropě by mělo udělat páteční zasedání ministrů pro energetiku členských zemí Evropské unie. A pokud to nevyjde, přistoupí jednotlivé národní státy ke svým vlastním řešením. Jak to ale nakonec bude vypadat, je těžké odhadnout. V posledních dnech létalo vzduchem minimálně šest různých návrhů.
Většina z nich má však jedno společné. Chce zastropovat cenu elektřiny. Znamená to ovšem dvě věci, které si ne každý uvědomuje: bude to velmi drahé a někomu bude třeba nařídit omezení spotřeby, tedy občas vypnout proud.
Čtěte také
Když chce totiž někdo snížit cenu a zároveň nechce snížit výrobu, musí dotovat výrobce, kteří vyrábějí dráže, než je regulovaná cena. Nebudou totiž prodávat energii s prodělkem. I kdyby je k někdo nutil násilím, jednou jim dojdou prostředky na palivo či technologie a výrobu stejně zastaví. Jenže peněz je v Evropě málo.
Proto Evropská komise přišla s nápadem sebrat část peněz těm, kteří vyrábějí elektřinu levně a mají vysoké zisky, a dát je těm, kteří vyrábějí draho, aby snížili své ceny. Chvíli to může fungovat, ale pokud má být snížení ceny skutečně výrazné, nebude to stačit. Bude potřeba dalších peněz.
Vsadit na klasickou sociální politiku
Čtěte také
Řeší to návrh inspirovaný ve Španělsku a v Portugalsku. Zlevnění elektřiny by se mělo z velké části hradit ze speciální daně, kterou budou platit spotřebitelé elektřiny. Zní to jako perpetuum mobile a stejně jako Perpetuum mobile to nebude fungovat. Spotřebitelům to neuleví.
Navíc to není všechno. Cena je cenným signálem, který ukazuje, jak kdo energii potřebuje, a jak ji v okamžiku, kdy jí není dost, rozdělit. Vysoká cena přitom vede k omezování spotřeby. Pokud bude cena uměle snížena, zvýší se poptávka, a na někoho prostě elektřina nezbude. Na koho, to bude muset určit stát. Nastane velké lobbování a boj o to, kdo se má uskromnit.
V podstatě míříme k plánovanému nebo, jak se říkávalo na začátku minulého století, k válečnému hospodářství. Krátkodobě to může vyřešit některé naše problémy, ale dlouhodobě je to velmi ošidné. Demotivuje to totiž výrobce, kteří se pak nesnaží investovat do nových technologií a zlevnit elektřinu, a vysoké výdaje na dotace vedou k vyšším daním nebo vyššímu zadlužení státu. Možná by bylo lepší spíš vsadit na klasickou sociální politiku a energetickou drahotu řešit posíláním peněz těm, které drahé energie nejvíc trápí.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
