Karel Barták: Schůze ministrů energetiky musí nabídnout řešení, která uklidní obavy Evropanů

8. září 2022

Ministři energetiky zemí Evropské unie se v pátek musí shodnout na jasných politických pokynech, jak okamžitě ulevit domácnostem a podnikům ohroženým od Portugalska po Estonsko závratnými cenami elektřiny a plynu. Pod českým vedením se připravuje usnesení, které zformuluje tyto požadavky a pověří Evropskou komisi, aby na tomto základě připravila legislativní texty a technické parametry.

Schůze se koná v okamžiku, kdy všichni tlučou na vrata národních vládních orgánů a prosí o pomoc. Občané, odbory, spolky a sdružení všeho druhu. Podnikatelské svazy a jednotliví podnikatelé a zaměstnavatelé.

Čtěte také

Všem teče do bot a všichni mají ruku napřaženou – chtějí podpory, chtějí pomocné programy, chtějí daňové úlevy a speciální tarify, žádají státní intervence, hrozí stávkami a protesty. Evropská odborová konfederace (EOK) spočítala, že lidem v EU pobírajícím nejnižší úředně stanovenou mzdu stačí tato výplata postupem času už jenom na energie, nic jiného si nekoupí. Tedy neudržitelná situace. Ještě než nastane obávaná „studená zima“, hrozí státům EU sociální „horký podzim“. Děje se to všude, protože jsme propojení, a tudíž je třeba tomu čelit společně. A dokázat úlevná opatření nejen schválit a zavést, ale také je lidem vysvětlit.

Co lze tedy v pátek reálně očekávat? Z toho, co dnes víme, je pravděpodobné, že se EU vydá cestou mimořádného zdanění podniků vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů a v jaderných a uhelných elektrárnách, přičemž z výnosu by se financovaly podpory spotřebitelům postiženým vysokými cenami. Výrobci „neplynové“ elektřiny, například český ČEZ, dosahují závratných zisků kvůli systému, který odvozuje momentální cenu elektřiny od nejdražšího zdroje zapojeného do trhu, což jsou plynové elektrárny; ceny plynu stouply v EU za jediný rok dvanáctinásobně.

Zbavit se toxické závislosti na ruském plynu

Podobného efektu by se dosáhlo také mnohokrát avizovaným „oddělením“ cen elektřiny a plynu, což by znamenalo, že by se proud prodával za tu cenu, za kterou se vyrábí „plus marže“. To by ovšem znamenalo reformu evropského energetického trhu.

Čtěte také

Podle jedněch odborníků je takový krok docela snadno proveditelný; podle jiných vyvolává dalekosáhlé důsledky a přichází v úvahu jen jako součást pozdější celkové reformy tohoto trhu.

Mezi dalšími šancemi pro pátek je i to, že by se členské země mohly dohodnout na parametrech a způsobech úspor elektrické energie pro příští zimu. Méně jistá je shoda na zastropování cen samotného dováženého plynu, případně pouze toho, který ještě přichází z Ruska, jak navrhuje Evropská komise. Chce tím dát Rusku najevo, že si nebude z prodeje do EU mastit kapsy jako dosud. V tuto chvíli je však sporné, zda je pro Gazprom perspektivně nezbytné plyn do Evropy vůbec vyvážet, nota bene za nižší cenu. Spíše se zdá, že Rusko z politických důvodů bude radši vytěžený plyn spalovat v atmosféře, než by ho pustilo do plynovodů směřujících do Evropy, bez ohledu na to, kolik za něj dostane zaplaceno.

Závratný růst cen plynu způsobený ruskými manipulacemi se promítá do ceny dalších komodit, zejména elektřiny. To je hlavní problém, větší než nedostatek samotného plynu. Situace se vymyká z ruky a je tudíž nezbytné, aby Evropská unie jednala. Hlavním úkolem českého předsednictví je nedopustit rozklížení „sedmadvacítky“ a zajistit „společnou pozici“ všech. Intenzívní jednání probíhají jak v Bruselu, tak mezi Prahou a hlavními městy. Jakmile dojde k dohodě na ministerské úrovni, vypracuje komise příslušné legislativní návrhy, dost možná už brzy. Cíl zůstává stejný – zbavit se pokud možno bez nepřiměřené bolesti toxické závislosti na ruském plynu a – velmi postupně, velmi ideálně, ale přece jen – na plynu vůbec.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.