Státní obchodník bude nejspíš nakupovat elektřinu přímo od výrobců. Většina jejich zásob na příští rok je ale už prodaná, říká analytik Kocůrek

Podle BBC je nepravděpodobné, že by se rada v pátek na konečném znění řešení krize opravdu dohodla. To si myslí i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický z ČSSD (kandiduje v komunálních volbách jako nezávislý kandidát).

Čtěte také

Plyn už asi nikdy levný nebude. Energetiku můžeme postavit na obnovitelných zdrojích, míní Sedlák ze Svazu moderní energetiky

„Mám obavy, že ta opatření nejsou úplně dostatečná. Domníval jsem se, tak jako kolegové, že dojde k definování cen. Tomu se zatím všichni vyhýbají, byť po víkendu to bylo konkrétnější.“

„Všichni jsme trochu rukojmí těchto jednání, tak pevně věřím, že po pátku bude jasno. Ale mám pocit, že jak některé státy asi začaly negovat jednotlivé návrhy, tak se toho celoevropského řešení nejspíš nedočkáme.“

Státní obchodník s energiemi

Po jednání vlády víme alespoň to, že vzniká státní obchodník s energiemi, po kterém volaly i kraje. Ministerstvo průmyslu a obchodu s ním prý počítalo od února, jak uvedl ve vysílání Českého rozhlasu Plus Petr Třešňák, který také řekl, že funkční model státního obchodníka budeme mít v řádu dnů. 

Podle analytika Michala Kocůrka to zatím vypadá tak, že v případě elektřiny nebude státní obchodník nakupovat na trhu, ale přímo od předem domluvených velkých výrobců – ČEZ, E.ON a EPH.

Potýkáme se s problémem, že jsme téměř stoprocentně závislí na dovozu plynu.
Michal Kocůrek

„Není zatím jasné, kolik energie bude třeba takto zajistit a jak vyřešit problém s tím, že většina elektřiny od těchto výrobců je na příští rok již prodaná.“

Je tedy teoreticky možné, že bude ještě třeba nakoupit elektřinu na trhu. „Tam tím pádem státní obchodník ztrácí jakousi výhodnost a stát bude muset tyto nároky mnohem výrazněji kompenzovat.“

Kocůrek tvrdí, že u plynu máme podrobností mnohem méně. „Navíc se potýkáme s problémem, že jsme téměř stoprocentně závislí na jeho dovozu.“

Role státního obchodníka může narážet třeba na kolizi se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Michal Kocůrek

„To znamená, že pokud bude chtít obchodník dodávat i plyn, bude muset nakupovat na trhu a stát tedy bude muset kompenzovat rozdíl mezi tržní cenou a tou, kterou obchodník nabídne veřejným institucím. Anebo jim nabídne tu tržní. To, na jakém principu přesně bude fungovat, jak se s těmi odběrateli dohodne, v tuto chvíli netušíme.“

Pokud bude státní obchodník získávat energie přímo u výrobců, má jít o výrobce nad určitou velikost, kteří mu budou muset prý prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Takový mechanismus by podle Kocůrka měl mít oporu v zákoně, což už zmiňoval i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Licenci pro obchodování s energiemi zatím získá firma Prisko, kterou ze 100 procent vlastní ministerstvo financí. V delším horizontu se řeší i budoucí podoba státního obchodníka pod ministerstvem průmyslu a obchodu, ale jak už naznačil analytik XTB Jiří Tyleček, to by mohlo být v rozporu s evropskou legislativou.

„Celkově tato role státního obchodníka může narážet třeba na kolizi se zákonem o zadávání veřejných zakázek, který se vztahuje právě i na nákupy energií u veřejných institucí a který by vlastně reálně nebyl využíván, pokud by se podepsala dohoda mezi odběrateli ze strany veřejných institucí a státním obchodníkem,“ dodává Kocůrek.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Šárka Fenyková.