Rozpočet se mi nelíbí, ale nesmíme kvůli konsolidaci ohrozit sociální smír a firmy, říká Skopeček

27. říjen 2022

Státní rozpočet na příští rok, který prošel v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, se nelíbí ani jeho předkladatelům. „Vůbec se mi nelíbí. Nelíbí se mi ani stav veřejných financí, není to jen o tom letošním rozpočtu. Radost z toho nemám, ale musím chápat, že vzhledem k válce na Ukrajině a energetické krizi není možné za cenu rychlé konsolidace veřejných financí ohrozit sociální smír a dopustit krach firem kvůli cenám energií,“ říká místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Sám by prý sice dokázal na ministerstvech najít další úspory, přiznává ale, že tímto způsobem nelze vyřešit hlavní problém, který spočívá ve 200 miliardovém strukturálním deficitu. To je možné jedině změnou zákonů a smluv upravujících mandatorní výdaje.

Čtěte také

„Nerovnováhu veřejných financí je třeba řešit na straně výdajů i příjmů. Nejde jen o zvyšování daní, ale i o spolehnutí se na hospodářský růst, který v rekordních letech přináší do rozpočtu až sto miliard korun navíc,“ podotýká poslanec.

Vzhledem k demografickému vývoji je například penzijní systém dlouhodobě neudržitelný. „Doufám, že přijdeme s komplexní reformou penzijního systému. Ale řeknu i jedno izolované opatření – budeme muset věk odchodu do důchodu navázat na průměrnou dobu dožití, aby zůstal zachován poměr mezi dobou strávenou v práci a v penzi,“ uvádí.

Když srovnáme českou složenou daňovou kvótu, tak jsme zhruba dva procentní body nad průměrem OECD.
Jan Skopeček

Stárnutí populace zároveň zatěžuje i zdravotnictví, do kterého budou vedle veřejných peněz muset přijít i soukromé zdroje, například ve formě dobrovolného připojištění.

„Po zkušenostech s třicetikorunovými poplatky je to nejsnadnější cesta, jak do českého zdravotnictví dostat soukromé zdroje. Pak je to bonifikace pacientů, kteří chodí na pravidelné preventivní prohlídky a následně systém zatěžují méně než ti, kteří se tak odpovědně ke svému zdraví nestaví,“ naznačuje.

Daně jsou vysoké

Skopeček přiznává, že se staví negativně k takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků. Sektory, které vydělávají na válce, zejména energetika, by se prý měli solidárně podílet na řešení krize jiným způsobem. Respektuje ale koaliční dohodu a zároveň oceňuje, že nebude platit už pro rok 2022.

Čtěte také

„Podle mých informací Piráti od tohoto požadavku ustoupili. To je pozitivní informace pro Česko a náš ekonomický sektor, protože chceme-li se prezentovat jako země s aspoň trochu stabilním daňovým prostředím, tak není možné připustit retroaktivitu jakékoli daně,“ zdůrazňuje ekonomický expert ODS.

Podle Skopečka není pro zvýšení příjmů rozpočtu nezbytně nutné zvyšovat sazby daní – další zdroje prý lze získat dobrou hospodářskou politikou.

„V té debatě o zvyšování daní se vytvořil dojem, že v ČR máme nějak nadprůměrně nízké daně. Když srovnáme českou složenou daňovou kvótu, tak jsme zhruba dva procentní body nad průměrem OECD. Není pravda, že bychom měli nadprůměrně nízké daně,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.