Ekonom Rod: Lidé chtějí štíhlý stát i jeho výhody. Chtějí konsolidovat, ale tak, aby se jich to nedotklo

Vláda Petra Fialy (ODS) se prezentuje především konsolidací veřejných financí. S tím ale v krajských volbách neuspěla. A opozici naopak stačil slib, že voličům vrátí, co jim vláda vzala. Sami vládní politici proto vědí, že budou muset změnit nejen dosavadní politiku, ale především to jak ji prezentují, aby jim voliči opět dali svůj hlas. 

„Základní aspekt hodnocení vlády Petra Fialy je v očekáváních veřejnosti,“ upozorňuje ekonom Rod, který je ředitelem výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Čtěte také

Vlček: Hospodářská strategie Česka není obecná. Je v ní na 150 opatření, jak se dostat mezi top deset zemí

„Očekávání společnosti byla zjevně jiná. Vláda jí to, co dělá, nedostatečně vysvětlila. Konsolidace veřejných financí je jako zpomalení strmého pádu ze skály, nikoli to, že nasedáte do letadla někam na dovolenou,“ glosuje Rod v pořadu Řečí peněz.

Kabinet Petra Fialy si z makroekonomického fiskálního hlediska přitom podle ekonoma zaslouží uznání.

„Když se ale podíváme, jak to vnímají voliči, tak ti nechápou, že dlouhodobější aspekt konsolidovaní veřejných financí jim umožní podržet kvalitu a rozsah veřejných statků, které získávají. Že budou žít jako doteď. Ale to lidé berou za automatické.“

Rod připomíná výrazné ekonomické restrikce během vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba tehdy ODS). Tyto vlády přesto byly populárnější než současný kabinet.

„Řada lidí, kteří dneska kritizují, že ‚Kalousek zabrzdil ekonomiku‘, tomu tehdy tleskala. Strašení ‚řeckým scénářem‘ tehdy zafungovalo naprosto skvělé a středopravicoví voliči ho koupili,“ poznamenává Rod.

Za takzvaný řecký scénář se označuje situace, v níž se Atény ocitly mezi lety 2009 a 2018. Stát se v důsledku vysokých výdajů i zadlužení dostal na hranici platební neschopnosti. Pomohly mu mezinárodní organizace, země ale musela přijmout velmi tvrdá úsporná opatření.

Malý stát, velké výhody?

České společnosti podle Roda chybí shoda na tom, jak má stát fungovat.

Čtěte také

Bez zvýšení daní si s výdaji nikdy neporadíme, školství by potřebovalo o 40 miliard víc, míní ekonom

„Lidé chtějí malý štíhlý stát, ale chtějí výhody, které jim přináší velký stát. Chtějí konsolidovat, ale nechtějí, aby se to dotýkalo jich. Lidé jsou vám schopni říct, že by chtěli štíhlý stát, že by chtěli více osobní odpovědnosti, ale zároveň si nechtějí platit u lékaře nebo nechtějí si spořit na důchod, protože stát se přece o ně má postarat,“ shrnuje ekonom.

Právě tento nesoulad se nynější vládě podle Roda vysvětlit nedaří. A právě proto nemá její konsolidační balíček úspěch. Byť už nyní ekonomové pozorují, že se díky aktuálním reformám podařilo takzvaný řecký scénář odvrátit. To se ale prodává velice těžko, uznává host pořadu Řečí peněz.

„Když nenastoupíme na populistickou spirálu, která dneska dobývá marketingové claimy politických stran, tak ekonomická sdělení na tiktok nebo facebook nedokážete ani vměstnat. Natož aby je někdo pochopil,“ uzavírá Rod.

Jak pomoct regionům? Do jakých odvětví by se mělo investovat? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.