Eduard Freisler: Mistr televizní obrazovky Trump v debatě propadl, ale ještě to nebyly volby
Vytřela s ním podlahu, usadila šikanistu, hrála si s ním jako kočka s myší. Podobná prohlášení můžeme slyšet z tábora stoupenců Kamaly Harrisové po úterní prezidentské debatě. V jejich středu zavládla euforie, která hraničí až s bohorovností. Skoro se zdá, že je Donald Trump už odepsaný. V takových soudech bych byl ale opatrný a entuziasmus mírnil.
Je nutné uznat, že Donald Trump tuto debatu prohrál. Mistr televizní obrazovky propadl hlavně vizuálně.
Čtěte také
Kontrast byl do očí bijící. Na jedné straně uvolněná, svěží a místy až laškovná Harrisová, která se ale nebála na svého oponenta tvrdě a přitom mazaně útočit. Na straně druhé nahrbený, zlostný starý muž, který toporně hleděl před sebe, oči přimhouřené, ústa sevřená v nenávisti.
Donald Trump potvrdil, že má křehkou slupku, pokud někdo zpochybní jeho velikost a sáhne na jeho pečlivě budovanou auru oslnivého vůdce.
„Lidé odcházejí z jeho volebních mítinků před jejich koncem vyčerpaní a znudění,“ vypálila zhruba po 15 minutách debaty Harrisová. Okamžitě bylo znát, že píchla do vosího hnízda.
Trump to nedal...
Trump to lidově řečeno nedal a začal se ohánět. Harrisová vlastně použila jeho metodu, bývalého prezidenta zahltila osobními útoky, které Trumpa zesměšňovaly a zostuzovaly. Umně přitom citovala jiné, generály, mezinárodní lídry či jeho blízké spolupracovníky.
Čtěte také
Trump se jen těžko dostával ke svým silným tématům, jakými jsou vysoká inflace a nelegální imigrace. Zamotával se totiž do houštiny svých emocí, které nedokázal kontrolovat.
Nedokázal nad šťouchanci Harrisové mávnout rukou a koncentrovaně mluvit o vysokých cenách potravin, pohonných hmot či hypoték způsobených inflací. Když se konečně dostal například k imigraci, pustil se do bizarního příběhu o tom, že přistěhovalci z Haiti v provinčním městě v Ohiu pojídají tamním obyvatelům jejich psy a kočky.
Svůj rétorický válec postavený na vodopádu slov na sebe nenavazujících témat, rozjížděl jen velmi pomalu. Často jen v podrážděnosti soptil.
Clintonová v debatě také vyhrála
Demokraté by se ale měli krotit. Na rozdíl od Joea Bidena se totiž Trump nezhroutil. Možná byl v defenzivě a působil hašteřivě, jeho vztek ale nelze podceňovat.
Čtěte také
Naopak, v něm se totiž skrývá klíč k jeho politické durabilitě, navzdory všem jeho legálním problémům, nevkusným anitimigračním výpadům, fascinací diktátory a opakovaným lžím.
Trump je totiž ztělesněním hněvu desítek milionů Američanů, konkrétně stárnoucích bílých mužů, kteří se opravdu domnívají, že to jde s Amerikou z kopce, že jejich kdysi výjimečná země v rukou liberálů umírá.
U televize s ním běsní a utvrzují se jen v tom, že on je jejich člověk. Že tady nejde o snahu svého politického oponenta porazit, ale zcela zničit. To je emoce amerického venkova, kde bude Trump opět dominovat.
Je otázkou jestli tedy Harrisová touto debatou získá navrch. Zřejmě ji lze považovat za vítězku. Za tu ale byla v roce 2016 považována i Hillary Clintonová. A všichni víme, jak to nakonec dopadlo.
Autor je publicista, dlouhodobě sleduje dění v Latinské Americe
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
