Drábová: Průšvih v Záporožské jaderné elektrárně visí na vlásku. A bude dál, dokud Rusové nevypadnou

A v Osobnosti Plus dodává: „Takže bezpečnost elektrárny zase visí na obsluze a na dieselových generátorech. To je situace, kdy si opravdu říkám, že to snad budu moci napsat i zítra, ale zatím to skvělá ukrajinská obsluha vždy vyřešila.“

Elektrárna bez proudu je nahatá.

„Elektrárna bez proudu je nahatá. To znamená, že zdroje elektřiny zajišťují, že bude fungovat chlazení,“ vysvětluje Drábová.

Čtěte také

Hra se strachem je mocnou ruskou zbraní. Záporoží ale není Černobyl, zdůrazňuje Dana Drábová

„Všech šest bloků Záporožské elektrárny je od září odstaveno, což znamená, že situace je lepší, protože čím déle je reaktor odstaven, tím menší množství radiace je k dispozici k případnému úniku a tím menší množství tepla je potřeba neustále odvádět – ale odvádět je ho potřeba stále. I kdyby ho tam obsluha měla dostat požární cisternou, což je ta úplně poslední ,krabička záchrany‘,“ dodává s tím, že zajistit chlazení bloků je klíčová záležitost.

„Je tak nutné mít dostatek vody v takzvaném primárním okruhu, která cirkuluje okolo jaderného paliva v reaktoru. Teplo se pak odvádí v parogenerátorech, kde se vyměňuje do takzvaného sekundárního okruhu, kde už není radioaktivita a kde se teplota adekvátním způsobem snižuje.“

Průšvih visí na vlásku

„A od 4. března loňského roku, kdy ruští okupanti elektrárnu obsadili, říkám, že tam průšvih visí na vlásku. A bude viset do té doby, dokud odtud nevypadnou. A to, že k tomu průšvihu nedošlo, je opravdu zásluha obsluhy,“ odpovídá na otázku, jestli je elektrárna v ohrožení.

Čtěte také

Dana Drábová: Jaderná elektrárna není zbraň hromadného ničení. Náhodnému zásahu odolá

Nedávno se objevila informace, podle které chtějí Rusové evakuovat obsluhu elektrárny, což je něco přes 3 tisíce lidí, a odjet by měli i obyvatelé přilehlého městečka.

„Je to zpráva, které nerozumím. Oni mohou na elektrárně nechat nějakou základní obsluhu, která se bude střídat například po 14 dnech. Stejně to bylo zorganizováno po havárii jaderné elektrárny v Černobylu před 37 lety – ti lidé tehdy bydleli, myslím, ve Slavutyči a střídali se en bloc. Jinak nevím, jak by Rusové chtěli tu obsluhu zařídit. Nebo když evakuují Ukrajince, přivezou si tam svůj personál? Nevíme. A nevědí to ani inspektoři mezinárodní atomové agentury, kteří tam pracují,“ odpovídá.

S Rusem nefunguje nic

Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii se navíc pokoušeli ruské straně vysvětlit, že Záporoží není místo, o které by mělo snad i bojovat.

„Pokud mám informace, tak nepomohlo nic. První apel byl: ‚Opusťte ten areál, protože vojenská technika tam nemá co dělat.‘ Další zněl: ‚Přestaňte ostřelovat energetickou strukturu a infrastrukturu v okolí, vedení vysokého napětí, rozvodné stanice, transformátory.‘ A vidíte, elektrárna je zas bez proudu. S Rusem prostě nefunguje nic,“ říká jaderná fyzička.

Čtěte také

Bafají tu agregáty jak v Bejrútu a duní vzdálené střely, hlásí ze zmrzlého Záporoží zpravodaj Borek

Pokud má porovnat riziko mezi poškozením Záporožské jaderné elektrárny a tím, že Vladimir Putin použije nějakou jadernou taktickou zbraň, Drábová říká: „Já se vůbec málo bojím, ale větší riziko je havárie záporožské elektrárny. Taktická jaderná zbraň bude mít – bohužel pro Ukrajinu – nanejvýš lokální dopady. Kdežto havárie ,záporožské‘ – v nejhorších scénářích, které jsme si vytvořili společně s ukrajinskými kolegy – by měla dopad i do 200 až 250 kilometrů od zařízení.“

Tím, že jde o velkou elektrárnu, dokonce sedmou na světě, nemusí to podle Drábové také znamenat větší nebezpečí při havárii.

„Protože každý z bloků, a na záporožské jich je šest, je vlastně samostatná jaderná elektrárna. Ano, mají některá společná zařízení, také proto se staví v jedné lokalitě. Představit si to můžete jako tři Temelíny, protože bloky jsou tam stejné,“ vysvětluje.

Čtěte také

OSN do Záporoží nepřijela jako soudce. Jediným cílem bylo zajistit bezpečný provoz a dohled nad provozem jaderného zařízení, říká ředitel české kanceláře OSN Broža

„Ale událost na jednom bloku nutně neznamená i událost na jiném. U Černobylu to tak bylo, protože čtvrtý blok byl úplně rozvalen a třetí, který s ním sousedil strojovnou, fungoval až do konce roku 2000, respektive znovu byl spuštěn v roce 1997. Ale může se to stát a už i stalo na Fukušimě.“

„Tam byla společná příčina zemětřesení a pak tsunami, což vedlo k velmi vážné havárii tří bloků v jedné lokalitě. To nás poučilo, že musíme ve scénářích brát v úvahu i současnou událost na více blocích. Do Fukušimy se to moc nedělalo,“ dodává Dana Drábová.

Celou Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptá se Barbora Tachecí. Dozvíte se, jak hodnotí slova vědce Václava Smila, který v Interview Plus hovoří o konci jaderné energetiky v Evropě. Drábová hodnotí i dezinformátory, kteří neustále straší lidi na sociálních sítích.