Kdybych si měl vsadit, tak za 20 let jádro nebude hlavním energetickým zdrojem Unie, říká v exkluzivním rozhovoru Václav Smil
„Loni tady byla velká panika, která se ale ukázala nepodstatnou,“ říká v mimořádném Interview Plus kanadský vědec českého původu Václav Smil, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. „Jen za půl roku se ceny energií vrátily zhruba tam, kde byly dřív – sice ne úplně, ale už nejsou tak moc vysoké. Nikdo v Evropě nezmrzl, ekonomika se nezhroutila ani v Německu, které bylo tolik závislé na ruských dodávkách.“
„Ukazuje to to, co říkám lidem po desetiletí: každá moderní společnost používá tolik energie a plýtvá jí natolik, že je možné spotřebu snadno snížit o 10, 15, 20 procent bez toho, aby se stala nějaká katastrofa,“ dodává vědec, kterého celý západní svět považuje za mezioborového akademika a renesančního člověka.
Do Česka přijel jako hlavní host 5. ekonomického fóra Kostelec platformy AlterEko a Českýmu rozhlasu Plus poskytl jako prvnímu médiu obsáhlý rozhovor.
Čtěte také
Smil připomíná, že Evropa dokázala rychle zareagovat i proto, že mohla sáhnout na jiné zdroje a zásoby například ze zkapalněného plynu.
„Ale ukazuje to, že by Evropa nezmrzla ani nezkrachovala i bez těchto zdrojů. Jednou ze základních věcí všech moderních společností je, že plýtváme energií. Takže ,uříznout‘ 50 procent energií není snadné, ale ušetřit 15, 10, 20 procent jde s dobrým managementem, jak ukazuje loňský rok, poměrně snadno.“
Lidské myšlení se nemění
Vědec Smil připomíná, že velké krize bohužel společnost nezmění. „Jak víme dobře, ani veliké šoky mnohdy nezmění lidské myšlení. A když, tak jen na chvilku, pak se otřesou a pokračují jako dřív. A i kdyby se měl dlouhodobý následek tohoto šoku v myšlení lidí překlopit do skutečných projektů, je to nesnadná věc – klasický příklad je jaderná energie.“
Čtěte také
„I kdybychom se dnes rozhodli, že půjdeme v Evropě cestou jaderné energie, jsou před námi desítky let,“ doplňuje s tím, že poslední evropská elektrárna byla spuštěna ve Finsku, ale stavěla se 17 let.
„Německo je ideologicky absolutně proti jaderné energii a své elektrárny zavřeli přes energetickou krizi. Proto nechápu, jak by EU vlála vlajkou jaderné energie, když Německo, hlavní země Unie, je ideologicky nasazené proti… A jak by mohlo být jádro nejdůležitější energií budoucnosti.“
„V podstatě vždy říkám, že nejlíp je nic nepředpovídat, protože všechny dlouhodobé energetické předpovědi skončily špatně. Ale kdybych sázel, tak velmi proti tomu, že jaderná energie bude patřit k důležitým evropským zdrojem příštích 20 let,“ dodává.
Václav Smil
Kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu.
Je členem Královské vědecké společnosti. Obdržel cenu Americké asociace pro vědecký pokrok za popularizaci vědy a techniky. Časopis Foreign Policy jej v roce 2010 zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Druhý nejbohatší muž světa, zakladatel Microsoftu Bill Gates, ho označuje za jednoho z nejinspirativnějších a nejzajímavějších intelektuálů současnosti.
První část exkluzivního Interview Plus najdete v audiu, ptá se Jan Bumba. Dozvíte se, proč je potřeba elektromobilitu posuzovat přes zdroje, kterým automobily nabíjíme a nejen to.
Související
-
Ivan Štern: Příliš pozdě jaderná energetika vzatá na milost
Od instalované výrobní kapacity francouzských jaderných elektráren v počtu 56 si mnozí Evropané slibovali, že přebytky zdejší elektrické energie budou moci využít.
-
Marek Hudema: Jaderná energetika ještě vůbec nemá vyhráno
Evropská komise zřejmě brzy rozhodne zařadit jaderné elektrárny mezi tak zvané zelené investice. Znamená to, že se ve velkém brzy začnou stavět nové jaderné reaktory?
-
Luboš Palata: Jaderná energetika je zelená, tvrdí expertní komise EU
Je to zpráva, která by měla zajímat každého Čecha, protože nám může ušetřit v budoucnu mnoho desítek miliard korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.