Ivan Štern: Příliš pozdě jaderná energetika vzatá na milost
Od instalované výrobní kapacity francouzských jaderných elektráren v úctyhodném počtu 56 si mnozí Evropané slibovali, že přebytky zdejší elektrické energie budou moci využít i oni a zmírnit tak stávající energetickou krizi. Nestalo se tak a ani se nestane.
Mimo provoz je 18 elektráren z oněch 56. Vyžadují nezbytnou kontrolu. Prováděna je s výrazným zpožděním. Nicméně žádné nehrozila ani nehrozí havárie.
Čtěte také
K pravidelným kontrolám Francouzi prostě přistupovali více než liknavě a způsobili tak, že odstavené elektrárny si postojí delší dobu, než je obvyklé, než by si i oni sami přáli a než vyžaduje celkový objem poptávky po elektrické energii.
Nedostatečný výkon jaderných elektráren vyvolal mezi Francouzi před nadcházející zimou věru obrovské obavy z možných blackoutů. Francouzská vláda se sice snaží své obyvatele uklidnit tím, že hodlá spontánním blackoutům čelit pravidelnými a plánovanými přerušováními dodávek elektřiny, vždy na omezený časový úsek, nanejvýš na dvě hodiny. Nicméně klid nejspíš nezasela.
Co všechno dovede evropská politika
Francouzi do mrtě vykoupili kempingové vařiče. Baterky a baterie jsou obtížně k mání. Svíčky si pořizují na kila a veletucty.
Čtěte také
Blackoutů se v nadcházející zimě obávají i Švédové. V jejich obavách lze sice vazbu na jadernou energii vysledovat, zásadně však odlišnou od té francouzské. Zatímco se Francouzi v sázce na jadernou energii nedali zlomit panikou, léta šířenou protijadernými dogmatiky, strašícími veřejnost tu Černobylem, tu Fukušimou, Švédové spolu s Němci protijaderné hysterii podlehli.
Černobyl nebyl selháním technologie. Byl výsledkem nezodpovědného experimentování sovětských soudruhů, kteří, aby experiment vůbec uskutečnili, trestuhodně vypnuli všechny bezpečnostní okruhy, a přivedli tak elektrárnu k nekontrolovatelnému jadernému výbuchu. Hysterie, již způsobila tsunami, co masami vod zavalila fukušimskou elektrárnu, nezavládla kupodivu v Japonsku ani ve Francii, ale v Německu.
Rozhodlo se, aniž se významněji staralo o alternativu, své jaderné elektrárny postupně vypnout. Soudím, že za tímto osudovým krokem není tolik skryta zelená dogmatika jako lobby buď politicky krátkozrakých, anebo rovnou Rusy koupených jedinců, prosazujících totální závislost Německa na ruském plynu v duchu, vždyť se vždycky nějak dohodneme.
Čtěte také
Problém Švédů s výjimkou německé příchylnosti k Rusku je podobný. Nedávná rudo-zelená vláda zcela ostentativně opovrhovala jadernou energetikou, na alternativní však podobně jako Německo uvolňovala nedostatečné množství finančních prostředků. A tak dnešní středopravá vláda čelí hrozbě zimních blackoutů.
Povrchní pozorovatel by byl nejspíš náhledu, že se v energetice, v oboru po výtce přírodovědně a technicky náročného, nesetká s projevy ideologického dogmatu a politické naivity, avšak takový náhled má jen proto, že nedostatečně prokoukl, co všechno dovede evropská politika.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
