Hra se strachem je mocnou ruskou zbraní. Záporoží ale není Černobyl, zdůrazňuje Dana Drábová

Ruská armáda varovala, že byly poškozeny podpůrné systémy a v případě nehody v elektrárně by radioaktivita zasáhla Německo, Polsko a Slovensko. „Součástí každé války je válka informační. Hra se strachem západní Evropy ze zopakování – i když to možné není, ale symbol tu je – černobylské havárie je mocnou zbraní,“ konstatuje expertka.

Čtěte také

V případě úniku radiace ze Záporožské elektrárny by Česku nic nehrozilo. Pro Ukrajinu by to ale byla další neuvěřitelná tragédie, míní jaderná inženýrka Frýbortová

„Vyjádření kohokoli z ruských oficiálních struktur beru vždy s velkou rezervou, protože je nelze nijak ověřit a je to součást dokonalé dezinformační kampaně, kterou Rusko proti Západu vede už řadu let,“ dodává s tím, že Česko chrání už jen samotná tisícikilometrová vzdálenost od elektrárny.

I kdyby ale došlo k úniku radiace a v Evropě bychom naměřili zvýšené hodnoty, neznamená to nutně ohrožení. „Ve chvíli, kdy by o něco šlo, a ta pravděpodobnost je na území Česka zcela zanedbatelná, tak úřad vydá pokyny a připraví podklady pro premiéra, aby mohl předstoupit před národ s dobře odůvodněnou radou, jak se chovat,“ uvádí.

Ruská strana tím, že elektrárnu vojensky obsadila, porušuje všechny zásady, o kterých jsme si mysleli, že jsou neporušitelné.
Dana Drábová

Ani černý scénář v podobě totální destrukce jednoho z bloků by prý svou vážností nedosáhl úrovně černobylské katastrofy. „Přesto pro Ukrajinu a přilehlou část Ruska, a v případě směru větru nad Černé moře možná i pro Rumunsko a Turecko, by ta situace byla velmi vážná,“ připouští Drábová.

Čtěte také

Jak nebezpečná je situace v jaderné elektrárně v Záporoží?

Žádná jaderná elektrárna prý není projektována tak, aby vydržela cílený vojenský útok. Ochranné obálky reaktorů by ale měly vydržet pád letadla nebo náhodný zásah. Podle Drábové je nesporné, že Rusko využívá elektrárnu jako štít pro své vojenské manévry.

„Ruská strana tím, že tu elektrárnu vojensky obsadila, nebojme se říct ukradla, a na cizím území se v areálu jaderné elektrárny chová jako dobyvatel, porušuje všechny zásady, o kterých jsme si mysleli, že jsou neporušitelné,“ zdůrazňuje.

Závislost škodí

Dění okolo ukrajinské elektrárny může být částí společnosti vnímáno jako argument proti jaderné energetice. Reálná potřeba zajištění zdrojů elektřiny ale může veřejné mínění změnit, jak podle Drábové ukazuje nejnovější obrat Německa, které udrží v provozu své tři poslední jaderné elektrárny.

„Dalibor se učí housti, protože je v nouzi. Ale že by to dlouhodobě změnilo přístup německé společnosti k jaderné energetice, to zatím nevidím. Ráda se budu mýlit,“ poznamenává.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Stavět nový reaktor v Dukovanech je plýtvání

Podle Drábové může být problematická i příliš velká závislost na jaderné energetice. Například Francie, kde tvoří okolo 70 procent energetického mixu, má nyní kvůli bezpečnostním kontrolám a nedostatku vody ke chlazení v důsledku sucha v provozu jen polovinu ze svých 56 reaktorů.

Ve státech, které mají velké řeky nebo mořské pobřeží, se totiž nestaví chladící věže a elektrárny jsou tak daleko náchylnější na omezení provozu při vysokých teplotách nebo nedostatku vody.

„Dobře jsou na tom elektrárny, které chladí přes chladící věže a mají vybudované nádrže, jako je u nás Temelín a Dukovany,“ uzavírá s tím, že česká Státní energetická koncepce, která pro 21. století počítá s přibližně polovičním podílem jádra, je nastavena velmi dobře.

Je možné v případě ohrožení jadernou elektrárnu rychle vypnout? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.