Dana Drábová: Jaderná elektrárna není zbraň hromadného ničení. Náhodnému zásahu odolá
Ruská armáda obsadila dvě jaderné elektrárny na Ukrajině a Vladimir Putin jednu z nich nechal ostřelovat. Co to mění na vztahu Západu k jaderné energetice? „Klady stále převládají. Jako nízkoemisní zdroj jsou jaderné elektrárny přínosné v boji s klimatickou změnou. Jde také o jedno z nejbezpečnějších odvětví lidského konání,“ je přesvědčená šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Investor Jiří Hlavenka má ale pochybnosti.
Vystudovaný jaderný fyzik a investor v informačních technologiích Hlavenka soudí, že zvláště nedávné válečné události ukazují, že jaderné technologie nejsou stoprocentně bezpečné. „Ale souhlasím, že její bezpečnost je poměrně vysoká,“ uznává argument Drábové.
Že by jaderné elektrárny byly absolutně bezpečné, je utopie, proto také byly zahrnuty do dodatků Ženevských konvencí.
Dana Drábová
Ta také připomíná, že jaderná elektrárna není zbraň hromadného ničení:
Čtěte také
„Zbraň má mnohem víc devastující účinky. Že by jaderné elektrárny byly absolutně bezpečné, je utopie, proto také byly zahrnuty do dodatků Ženevských konvencí jako nebezpečné objekty a neútočí se na ně.“
„Šílený válečný zločinec ale evidentně nezná žádné meze a neplatí pro něj žádná pravidla než ta jeho,“ dodává Drábová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Jsem rád, že teď veřejnost i z úst paní Drábové slyší, že jsou jaderné elektrárny rizikové. V české veřejné debatě mi to chybělo.
Jiří Hlavenka
Hlavenka připomíná, že všechny obří infrastrukturní stavby mohou v případě jakékoliv destrukce ohrozit své okolí:
„Ale chtěl jsem hlavně, abychom neříkali, že je vše bezpečné. Slovo bezpečné je superlativ, protože nic nemůže být bezpečnější než bezpečné.“
„Proto jsem rád, že teď veřejnost i z úst paní Drábové slyší, že jsou jaderné elektrárny rizikové. V české veřejné debatě mi to chybělo, takže jsem rád, že to teď uvádíme na správnou míru,“ vysvětluje investor a vystudovaný jaderný fyzik.
Hlavenka: Bombardování se děje
Bezpečnost jaderných elektráren je založena na principu ochrany do hloubky, popisuje předsedkyně: „Takže je tam další a další bariéra, která kompenzuje selhání bariéry předchozí. Jestli ale někdo bude chtít elektrárnu cíleně zničit třeba termobarickou bombou, tak to dokáže.“
Je tam další a další bariéra, která kompenzuje selhání bariéry předchozí.
Dana Drábová
„A když se dnes díváme, co se děje na Ukrajině, kde máme jednoho ruského šílence a spoustu nezvladatelných vojenských jednotek, které navíc střílí velmi nepřesně, tak vidíme, že riziko tu najedou je,“ připomíná Hlavenka.
A právě tomuto náhodnému zásahu elektrárna s největší pravděpodobností odolá, věří Drábová. „V íránsko-irácké válce zasáhla raketa ochrannou obálku jaderné elektrárny, beton popraskal, ale ocelová výstelka odolala,“ připomíná.
Bavíme se o tom, jak je to bezpečné, ale jsou věci, které si nedovedeme představit. To je dáno omezenou představivostí, nikoliv realitou.
Jiří Hlavenka
„My se tady bavíme, jak je to bezpečné, ale jsou věci, které si nedovedeme představit, což je dáno naší omezenou představivostí, nikoliv realitou. Bombardování se děje a nevíme, co bude za týden či za dva,“ opakovaně poukazuje na bezpečnostní rizika jádra v situaci války Jiří Hlavenka.
Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.
Související
-
Komentátor Slezák: Ostřelování jaderné elektrárny signalizuje, že Rusové jsou ochotní jít na hranu
„Rusové se snaží srazit Ukrajinu na kolena, donutit ji k bezpodmínečné kapitulaci a zmocnit se celého území,“ říká Slezák.
-
Dana Drábová: Jaderné elektrárny leccos vydrží
Dana Drábová tvrdí, že bloky jaderné elektrárny leccos vydrží, jsou totiž projektované tak, aby odolaly pádu například stíhačky Suchoj nebo rakety země-země.
-
Ruské jednotky ostřelovaly jadernou elektrárnu. „Zešíleli!“reaguje Drábová. Radiace je v normálu
Informace o ostřelování Západorožské elektrárny na Ukrajině přišly po páteční půlnoci. Elektrárna je teď pod kontrolou ruských vojsk, personál na místě zůstal.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.