Dovedu si představit hybridní výuku: část dětí online, část ve škole, předvídá ředitel školy VIA Beroun
„Distanční výuka obnažila české školství. To, co se dřív odehrávalo za školními zdmi, teď mohou sledovat online také rodiče ve svých obývácích,“ říká v pořadu Hovory ředitel Základní školy VIA Beroun Jiří Luka. Majoritní metodou běžné výuky je podle učitele, který před časem získal cenu Zlatý Ámos, jednostranný výklad. „Dítě je příjemcem nějakých informací, jen poslouchá a ani si o tom nemá moc myslet. A pak to reprodukovat do nějakého testu.“
Vyučovací metody by ale měly být pestré a výklad jen jednou z mnoha dokonce stovek vyučovacích metod, soudí ředitel Luka.
Čtěte také
„Žáci by měli být aktivní, měli by pracovat, objevovat, docházet k řešení problémů. Ne tak, že jim naservírujeme hotové informace, které oni zreprodukují, aby je pak zas zapomněli – a pak pořád dokola.“
Škola by podle Luky měla být opravdu hrou, ale ne ve smyslu kašpárkovství nebo předvádění se, ale ve smyslu zaujetí, zábavy dobrou aktivní prací. „Na druhou stranu – škola Komenského chápeme asi jinak, než to myslel. On totiž, když mluvil o hře, myslel drama, tedy dramatizaci.“
Distanční výuka děti nezmění
Jiří Luka si nemyslí, že by se distanční výuka radikálně promítla do vzdělanosti celé populace. „Je prostě doba, jaká je. Mladí lidé, žáci, studenti se zas učí úplně jiné dovednosti. Co by se ale spíš mělo proměnit, je školství. Možná že je to signál, že bychom měli změnit vzdělávací obsah a metody práce.“
Dokonce tvrdí, že distanční výuka může změnit i docházku do škol do budoucna. „Dovedu si představit, že budeme mít hybridní školu, kde bude možnost volby – někteří žáci třeba budou některé úkoly zpracovávat doma online, a pak půjdou do školy třeba dvakrát týdně. Někteří třeba i celý týden. Dovedu si prostě představit nějakou alternaci. Teď se totiž ukázalo, že se mnoho věcí dá řešit jiným než klasickým způsobem.“
Online učení může být úžasné
Ředitel popisuje, že nedávno viděl podle svých slov úžasnou online výuku na Montessori škole, kde byli svůj specifický způsob výuky schopni přenést na internet.
Čtěte také
„Paní učitelka byla připojena celé dopoledne, ale to neznamená, že se celou dobu učili. Byla to malotřídka trojroční, takže první až třetí třída. A nebylo to tak, že by celou dobu seděly děti u počítače. Děti pracovaly třeba doma na koberci nebo připravovaly úkoly a ona chvíli pracovala s jednou skupinkou dětí, chvíli s druhou, pak si jedno dítě vzala do takzvaného pokojíčku a podobně. Dělala vlastně to, co dělá i ve škole, jen v online prostředí,“ dodává Jiří Luka.
Celý rozhovor Vladimíra Kroce si poslechněte v audiozáznamu. Dozvíte se také, jak nadchnout žáky nebo jak předcházet kyberšikaně.
Související
-
Psycholog Klimeš: Čekám krize. Většina dětí nezvládá školu, senioři jsou schizofrenní, rostou fobie
„Lidi se zbláznili a začali šílet ze smrti. A to je rozdíl mezi povodněmi z roku 2001 a tím, jak tomu říkám, koronavirovým branným cvičením.“
-
Čísla jsou špatná, i když děti nechodí do školy, takže tím to není, soudí šéf nemocnice Feltl
Pandemie podle Feltla ukázala extrémní robustnost českého zdravotnictví. „Testujeme, očkujeme a tíha je na velkých nemocnicích. To je zátěžový test par excellence,“ dodává.
-
Rok od zavření škol. Dobré podmínky má víc dětí, zvyšuje se ale podíl absencí, varuje šéfinspektor
Loni v březnu se kvůli šíření pandemie žáci a studenti začali učit z domova. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zatím plán návratu do lavic neexistuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
