Až to, co uděláme po návratu dětí do škol, rozhodne o dopadech roku distanční výuky, míní expert

„Jsme výběrová škola, ale za střední školy chci říci, že jsme se obrovsky posunuli a není to první ani poslední krize,“ tvrdí Dohnalová a popisuje situaci na své škole:

„Studenti ví, kolik je čeká online a offline hodin, vše jede v klidném režimu. Mám velmi kreativní kolegy, používáme různé aplikace a platformy. Hledáme nové cesty, jak udělat výuku zábavnou, zajímavou a probrali jsme všechno. Je to složité, je to nová věc, ale od jara se vše obrovsky posunulo.“

Čtěte také

Rok od zavření škol. Dobré podmínky má víc dětí, zvyšuje se ale podíl absencí, varuje šéfinspektor

Korbel potvrzuje, že od jara se zlepšila připravenost škol i učitelů na nové podmínky, roli také hraje dostupnost techniky a kvalita připojení k internetu. „Pořád se  ale ukazuje, že úplně nahradit prezenční výuku dobře nejde. A i když se všichni snaží, přesto rozdíly budou vznikat. Je také rozdíl mezi jednotlivými školami a učiteli.“

„V Nizozemsku byli schopni měřit dopad jarní vlny a na znevýhodněné děti byl dvakrát větší než na ostatní,“ dodává analytik. „Ještě větší mohou být odpady z dlouhodobého hlediska, protože to může ovlivnit motivaci dětí se učit dále, například že nepůjdou na střední školu.“

Teď je třeba nastartovat primární lidskost, otevřenost, problémy řešit. Učitel děti nejen učí, ale má je i rád a týmově s nimi žije.
Lucie Dohnalová

Učitelka ale věří, že v první řade je třeba zapálených učitelů. „Iniciativa musí vznikat především zdola. Naše škola těm, kteří to potřebovali, poskytla školní notebooky. Teď je třeba nastartovat primární lidskost, otevřenost, problémy řešit a nenechávat je být. Tady se může ukázat, že učitel děti nejen učí, ale má je i rád a týmově s nimi žije.“

„Moji studenti si stěžují hlavně na ztrátu sociálních kontaktů. Tady vnímám největší problém, ne jestli se naučíme všechno správně. Ale studenti také přiznávají, že je pro ně distanční výuka výzvou k vnitřní motivaci, odpovědnosti a zodpovědnosti,“ říká Dohnalová.

Dohnalová: To nejcennější jsou děti

Analytik Korbel potvrzuje, že dopady na vzdělání jsou jen část problému: „Z výzkumů vidíme, že rostou konflikty v rodinách, je problém s duševním zdravím, děti se méně hýbají, chodí méně ven a sportují. Takže dopady na sociální stránku a duševní zdraví jsou také důležité.“

Čtěte také

„Chytrý telefon máme jeden, pro úkoly chodím do školy.“ O školách z pohledu dětí, rodičů a učitelů

Jen aktivity zdola podle něj nestačí. „Je třeba nastavit systémově prostor pro učitele, školy, neziskové organizace, aby se problémům mohly věnovat – a to jsou hlavně finanční prostředky. V zahraničí už připravují velké investice do škol, aby mohli zaplatit doučování, asistenty, speciální pedagogy a psychology. Bez investic do nich půjde další vzdělávání jen těžko,“ upozorňuje Václav Korbel.

„Absolutně souhlasím, že investice do školství potřeba jsou. A možná si společnost díky této krizi uvědomí, že skutečně to nejcennější, co máme, jsou děti,“ uzavírá Lenka Dohnalová.

Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.