Dnešní doba nám ukázala hodně o společnosti, někdy to není úplně veselé zjištění, tvrdí vědec Pyšek

1. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Pyšek, host pořadu Hovory

Pochází z přírodovědecké rodiny a jeho výzkumy a další aktivity při výzkumu biologických invazí, mají takový dopad, že se stal jedním z nejcitovanějších vědců světa. Petr Pyšek nedávno oslavil 63. narozeniny, ale do důchodu se nechystá. „Není to tak, že bych odmalička snil, že budu biologem. Ale nevzpomínám si, že bych kdy měl touhu být popelářem nebo kosmonautem. Třeba fotbalistou nebo rockovým muzikantem, to ano, ale ta biologie nebo botanika byla vždy všudypřítomná,“ říká.

K biologii ho přivedl už otec, který vyučoval botaniku na Pedagogické fakultě v Plzni. Původně měl Petr Pyšek zájem spíš o faunu, ale ovlivněn otcem se nakonec přiklonil ke studiu rostlin. V přírodovědné tradici dnes pokračuje i dcera Klára Pyšková. Ta se svým otcem spolupracuje, a to například na výzkumu ekosystému v jihoafrické savaně.

Petr Pyšek, biolog

Začátkem 90. let byl Petr Pyšek na studijním pobytu ve Velké Británii, kde se začal do hloubky zajímat o problematiku biologických invazí.

Navzdory nedostatku financí si i přesto jako fanoušek rockové hudby našetřil na celou řadu koncertů. „Byl jsem na koncertě Dire Straits, Yes, viděl jsem z blízka Ricka Wakemana. Pro člověka s dlouhodobým zájmem o rockovou hudbu to bylo úžasné,“ vzpomíná.

Po návratu z Velké Británie rozvinul studium biologických invazí i v Česku, což nakonec vedlo k výzkumným projektům celosvětového významu, které pomohly pochopit, jak se po světě šíří nepůvodní druhy. A Pyškovy studie získaly takovou mezinárodní pozornost, že se stal jedním z nejcitovanějších vědců světa.

Popularita je příjemná

„Není to něco, s čím by člověk vstával a usínal, je to takové abstraktní. Ale je to samozřejmě příjemné, člověka to těší, protože věda je z podstaty povolání soutěživé, je tam velká konkurence,“ popisuje, s jakými pocity ho naplňuje fakt, že je jedním z nejvíc citovaných vědců světa.

Čtěte také

„Je to odraz toho, že o tu práci je určitý zájem, ale já bych řekl, že je to jako v každém povolání. Když budete pekař a budete péct chleba, pro který vám lidé utrhají ruce a budou na něj stát fronty, tak budete také spokojenější, než když vám bude tvrdnout na regále,“ dodává.

V žebříčku nejcitovanějších vědců je ale podle Pyška stále víc Čechů a stále častěji se také české výzkumy dostávají na stránky prestižních akademických žurnálů. Dokazuje to podle něj, že tuzemská věda je kvalitní a dokáže obstát v mezinárodní konkurenci.

Pandemie a Češi?

Vedle radosti z rodinného a profesního života ale zmiňuje i zklamání z toho, jak Češi reagují na pandemii a nakolik věří dezinformacím. „Je to prostě děsivé, co někdy člověk čte za nesmysly a jen se diví, čemu lidé věří,“ říká s tím, že každý má sice právo na názor, ale ne každý názor je relevantní.

„Pokud něčemu nerozumím, nepracuji v tom oboru, jsou tam určitá daná, ověřená fakta, na ta nemá smysl mít názor, to tak prostě je,“ říká Pyšek. „Já si myslím, že nám ta doba hodně ukázala o celé společnosti. Někdy to není úplně veselé zjištění.“

Celý rozhovor Ondřeje Nováka si poslechněte v audiu.

Spustit audio

Související