Ze svobody jsme unaveni a chceme jistoty, ale největší jistota je na hřbitově, říká biolog Komárek

25. prosinec 2020

Na koronavirovou pandemii jsme reagovali značně přehnaně, soudí biolog a filozof Stanislav Komárek. „Jako relativně nejlepší vidím přístup švédský, který každému umožňoval se chránit, ale nedělal celoplošné zásahy. Je to také jediný, který odpovídá duchu západu,“ vysvětluje.

Komárek míní, že došlo k „obrovskému celoplanetárnímu úspěchu Číny a jejích metod", zvláště k rozšíření takzvaného paternalismu. „Tedy že vrchnost ví všechno lépe. I tradiční čínský úředník měl být svým poddaným otcem i matkou, užívat metod mírných, ale nediskutovat s nimi. A to vidíte u nás ve velkém aplikováno.“

Čtěte také

„Zjevně jsme nějak ze svobody unaveni, měli jsme ji tu třicet let. Ale to není jen problém náš nebo středoevropský,“ říká a odkazuje se například na skotský zákon o nenávistných projevech.

To, že se společnost podle Komárka obloukem vrací k dobám, kdy byly běžné odposlechy a další svobodu ohrožující instituce, souvisí prý s lidskými preferencemi. „Rozhodně je nám jistota a blahobyt nad svobodou.“

„My chceme jistoty, ale největší jistota je na hřbitově nebo v úplné nehybnosti. I západní svět zavádí cenzuru sociálních sítí a já netvrdím, že to není trochu třeba, ale to ministerstvo pravdy je dnes rozptýleno do jednotlivých sociálně síťových hráčů, není tedy centralizováno jako u George Orwella.“

V našich zeměpisných šířkách je mnohem pravděpodobnější mírně autoritativní stát pro naše blaho.
Stanislav Komárek

Ostatně „hlídači pravověří“ vždy velmi rádi ochotně kdekoliv zasáhnou, tvrdí biolog a filozof. A kromě hrozící „ekologické diktatury“ vidí také hrozbu v „extrémním genderismu“, který spatřuje na amerických univerzitách:

„Ale v našich zeměpisných šířkách je mnohem pravděpodobnější mírně autoritativní stát pro naše blaho.“

Mění se váha peněz i kvalita vztahů

„Nás naprosto děsí představa světa, který stoachasticky funguje. Doktore, řekněte, že tady někde nějaká buňka nemalignizuje, že ještě ne. A to má jeden temný aspekt: že i přes největší péči se to nakonec nepovede a vysmekne.“

Čtěte také

Myslitel nechce nepopírat přínos moderní lékařské vědy. „Ale jak říká velmi dobře psychosomatik Chvála, tak preventivní opatření jsou dnes tak intenzivní, asi jako když chceme, aby nám dům nevyhořel, tak ho neustále poléváme vodou a on se nakonec rozmočí. Ale nevyhoří.“

Komárek také očekává, že v důsledku ekonomických otřesů pod vlivem pandemie dojde ke změně toho, jak vnímáme peníze. „Ty doznají poměrně obrovskou škodu, protože si neumím představit, že by se daly takto přitiskovat, aniž by se třeba neroztočila inflační spirála.“

Také v oblasti mezilidských vztahů pandemie odhalila nové souvislosti. „Řada manželských dvojic se buď rozvádí, nebo se velmi hádá. My sice nutně potřebujeme přímé mezilidské vztahy, abychom mohli fungovat, ale na straně druhé nějak spějeme do systému simulací.“

„Třeba řada manželek mých známých si stěžuje, že jejich manželé si raději pouštějí pornofilmy na síti, než by se věnovali jim. Pokud se společnost takto atomizuje, k čemuž je už velmi nakročeno, tak tedy nevím, nevím,“ konstatuje Stanislav Komárek.

Co může člověku dát zážitek temné komory? Jak pandemie zasáhla do mezilidským hodnot, vztahů a společnosti vůbec?

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.  

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.