Daniel Kroupa: Za Rudolfem Kučerou
Když jsem se 15. ledna večer dozvěděl, že náhle zemřel historik a politolog Rudolf Kučera, byl jsem zaskočen.
V takové chvíli člověka zaplaví vzpomínky. Znali jsme se přes 50 let a pojilo nás přátelství, i když, jak už to bývá, jednou bylo slunečno, jindy zataženo.
Daniel Kroupa: Kybernetická válka
V červnu roku 2010 objevila jedna běloruská firma počítačový virus, který byl nazván Stuxnet.
Byl to on, kdo mi na Filosofické fakultě, kam jsem nepatřil, ukázal, kde má přednášku profesor Jan Patočka. Radil mi, které autory mám číst a seznámil mě s lidmi podobných zájmů.
Po studiích založil rodinu a nějaký čas živořil, než dostal nabídku pracovního místa ve Filosofickém ústavu, s podmínkou vstupu do komunistické strany. Přijal, ale vzápětí si uvědomil své pochybení a snažil se je napravit. Začal pracovat proti režimu.
Založil vlastní samizdatové nakladatelství, kterému se podle tapety na obálce říkalo „květovaná edice“. Vydával komunisty zakázanou literaturu a já jsem patřil k lidem, kteří mu ji pomáhali distribuovat.
Prvním docentem politologie u nás
Daniel Kroupa: Zloději
Člověk má sklon ve svém každodenním životě vytěsňovat temné a nepříjemné záležitosti a klamat sám sebe, že neexistují.
Když se v březnu 1977 Rudolf Kučera zúčastnil pohřbu filosofa Jana Patočky, dostal se do hledáčku Státní bezpečnosti. Následoval vyhazov ze strany i ze zaměstnání a až do sametové revoluce se musel živit jako dělník.
Ani to však estébákům nestačilo a pokusili se jej i jeho ženu Miladu obvinit za výrobu a šíření samizdatů z kdovíjakých trestných činů s vyhlídkou čtyř až pěti let vězení. Lítal jsem v tom taky a užil jsem si zatýkání a výslechů víc než se mi líbilo. Zachránit před kriminálem nás mohl jenom zásah vyšší moci – a ten bohudíky přišel.
V 80. letech se byt manželů Kučerových stal místem častých bytových seminářů, kde přednášejícími byli významní zahraniční filosofové. Ernst Gellner, Roger Scruton, André Glucksmann, Alain Finkielkraut a kdo ví, kolik desítek jich vlastně bylo.
Daniel Kroupa: Chvála mateřství
Připouštím, že můj pohled na rodičovství je pokřivený tím, že jsem je prožíval v období komunistického režimu.
Hostitelé to neměli snadné. Paní Milada pracovala jako výtvarnice loutek pro animovaný film a pečovala o tři děti. Rudolf celý den pracoval na stavbě a večer nejen zařizoval semináře, ale redigoval knihy a časopis. Tehdy našel své životní téma, podle něhož jej pojmenoval: Střední Evropa.
Jeho odpor k nacionalismu a poznání, jak strašné měl důsledky, jej vedlo k obdivu k multinárodní podunajské Rakousko-Uherské monarchii. V té době také navázal kontakty s Panevropskou unií a s jejím tehdejším předsedou Otou Habsburským. Založil a vedl dlouhá léta její českou pobočku.
Usiloval hlavně o to, aby evropská integrace vycházela z křesťanských základů a stavěl se „proti veškerým tendencím, které ničí duchovní a morální sílu Evropy“.
Rudolf Kučera se po revoluci stal prvním docentem politologie u nás a tento obor pomáhal budovat. Působil na Karlově univerzitě, na CEVRU a jeho alma mater nakonec byla Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, kde jsme se po letech zase sešli ke spolupráci. Čest jeho památce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
