Ondřej Vaculík: Mezi Wilsonem a Trumpem
Socha amerického prezidenta Woodrowa Wilsona stojí v Praze v parku před hlavním nádražím, které nese jeho jméno. Když čekám na vlak, občas k němu zajdu a čtu onu jeho památnou větu ze září 1918: „Svět musí být zabezpečen pro demokracii.“
Je tam také poděkování T. G. Masaryka: „Náš národ by neměl nikdy zapomenout, že jste to byl vy, pane prezidente, který veden svou znalostí našeho práva (na sebeurčení) umožnil v nejkritičtějším okamžiku revoluci, která nám přinesla naši národní nezávislost.“
Čtěte také
Obhajoba demokracie s právem na sebeurčení nakonec porazila německý nacismus, přinesla svobodu, protože bez svobody není demokracie.
Pokusem o obhajobu demokracie bylo také naše takzvané pražské jaro v roce 1968, aby demokracie nakonec zvítězila až v listopadu 1989. Tedy zdálo by se, že každé úsilí o mír musí zároveň nést zajištění demokracie, přinést svobodu a právo na sebeurčení.
Mír na účet poraženého
A o to se také bojuje na Ukrajině, o zabezpečení demokracie, o právo na sebeurčení. To je stále aktuální program, který ve svobodném a demokratickém světě nelze zpochybňovat, vždyť na tom náš svět stojí. Přesto ho začal popírat americký prezident Trump při své snaze dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Mír na účet poraženého.
Čtěte také
K tomu Trump toho poraženého potřebuje, a tak dělá vše pro to, aby jím v prvé řadě byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Chce ho mít na lopatkách, aby mu nezbylo nic jiného, než přijmout Putin-Trumpův mírový diktát.
Ví, jak na to: Udělat ze Zelenského původce konfliktu, který vládne, ačkoli už nemá mandát, mírové návrhy nepřijímá, neboť chce válčit, protože kdyby válčit nechtěl, už by dávno neválčil, vždyť příležitostí ke složení zbraní měl během tří let dost atd.
Trump se staví po bok diktátora Putina a jeho slova rychle šířená po celém světě působí jako infekce, vůči které mnozí nejsou imunní, kéž to není pandemie.
Evropa, jak sama je touto infekcí chycena, nakonec se nezmůže na nic, a za takový mír, kdy Putin uchvátí pětinu Ukrajiny, rozvrátí její režim, a Trump této válkou zubožené zemi vybrakuje její nerostné bohatství, bude nakonec vděčna.
Na tyto hanebnosti si zvykáme?
No konečně mír, to to trvalo! Ti dva se o Ukrajinu podělí jako o společnou válečnou kořist, na čemž Trump jako byznysmen chce mít co největší podíl. Pochopitelně že je to hanebné, ale asi nám nezbude než si zvyknout, jako si pozvolna zvykáme na hanebnosti jiné.
Čtěte také
Tím, jak nám demokracie, svoboda a právo na sebeurčení mizí ze zřetele, pozvolna přijímáme vlastní porážku, přizpůsobujeme se mocenským zájmům, podléháme těm, kteří demokracii využijí ke svému zvolení, aby ji pak popírali slovy i činy a nás hanobili.
Kdo z nás dal Trumpovi mandát na to, aby začal s Putinem rozhodovat o Evropě – o nás a bez nás? A my se o tom budeme jen hádat? Neměli bychom aspoň demonstrovat před americkým velvyslanectvím?
Ostatně Trump-Putinův mír žádným mírem nebude, ale pouze pro oba výhodnou mocenskou dohodou, která zlikviduje Volodymyra Zelenského a válku přechýlí jinam.
Mírem se přeci myslí „zabezpečení světa pro demokracii“. A o to jednomu ani druhému nejde. A víme my, oč nám jde?
Autor je spisovatel a bývalý komunální politik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
