Daniel Kroupa: Kybernetická válka
V červnu roku 2010 objevila jedna běloruská firma počítačový virus, který byl nazván Stuxnet.
Byl to typ viru nazývaný „červ“ a rozšířil se pomocí USB flash disků, podobných těm, které mnozí z nás nosí na klíčích. Stuxnet obsahoval funkci umožňující připojení ke vzdálenému serveru, jemuž sděloval informace a od něhož pak přijímal další pokyny.
Daniel Kroupa: Zloději
Člověk má sklon ve svém každodenním životě vytěsňovat temné a nepříjemné záležitosti a klamat sám sebe, že neexistují.
Zdá se, že ovšem hlavním cílem tohoto viru byl íránský jaderný program: elektrárna v Búšehru a její závod v Natanzu na obohacování uranu, kde měl zničit na 3 tisíce odstředivek. Z autorství viru media podezírala Izrael.
Toto podezření se mohlo opírat o určitý precedens, protože Izrael už o 29 let dříve na jedno jaderné zařízení, kterým se cítil ohrožen, zaútočil. Stalo se to v Iráku 7. června 1981, kde na jaderný reaktor Osirak osm izraelských stihaček svrhlo 16 bomb. Zařízení bylo těžce poškozené a při útoku zahynulo 11 lidí.
Irácký jaderný program se tehdy podařilo zastavit. Porovnáváme-li bombový útok s útokem kybernetickým, je na první pohled zřejmé, že ten druhý je pro útočníka sice méně účinný, ale také méně nákladný a bez rizika.
Politické téma prvního řádu
Připomínám tyto události proto, abych ilustroval předpoklad, že napříště budou v konfliktech mezi státy i v konfliktech asymetrických hrát kybernetické útoky klíčovou roli.
Daniel Kroupa: Od výročí k výročí
V letošním roce oslavíme 30. výročí sametové revoluce a dalších událostí, které s ní souvisely.
Proti hrozbě „vybombardujeme vám hlavní město“ bude stát hrozba „vypneme vám elektrické i komunikační sítě, nepoteče vám voda, zkolabuje zásobování, nebudou fungovat nemocnice, elektronická státní správa bude ochromena“.
Státy mají sklon připravovat se na válku, která už byla. Jezdectvo ještě jakousi roli sehrálo v 1. světové válce, ve druhé už bylo k smíchu. Naopak letectvo v té první teprve prokazovalo svůj význam, ve druhé však už bylo získání převahy ve vzduchu podmínkou úspěšné invaze.
Domnívám se, že nyní je takovou podmínkou převaha v rozvoji informačních technologií, schopnost ochránit svá vlastní zařízení před tím, aby je nepřítel využíval ke špionáži či dokonce mohl ovládat na dálku.
Uvažujeme-li tedy o kybernetické válce a o kybernetické bezpečnosti, musíme si klást otázku, zda náš stát dělá skutečně všechno pro to, aby nás před případným útokem ochránil.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost už od 1. srpna 2017 máme a dokonce dal nyní o sobě vědět a vydal varování. Je však jasné, že varování nestačí a že budeme potřebovat promyšlenou koncepci, abychom vybudovali naší kybernetickou infrastrukturu tak, aby byla vůči útokům našich potenciálních nepřátel odolná. Je to aktuální politické téma prvního řádu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
