Ondřej Neff: Prázdniny v Římě
Vypravil jsem se s kamarádem Michalem do Říma. Dřív jsme spolu i s partou docela často jezdili, teď už dlouho ne. Takže Řím. Hotel, nebo pronajaté ubytko? Mám raději hotely, ale jako na potvoru všude nabízeli jen manželskou postel pod společnou dekou. Takže ubytko v privátu.
Čtěte také
Zažil jsem to mockrát. Vždycky jsou problémy s klíči. V mailu vám napíší, že klíč najdete ve schránce u dveří. Zjistíte, že schránka tam je, jenže prázdná. Telefon. Nikdo ho nebere. Kancelář? Není. Klíč se vždycky najde, ale stojí to čas a nervy.
Naštěstí je tu moderní doba! Z ubytka přišel mail. Žádné jako že schránka u dveří. Sáhodlouhý elaborát o tom, jaké všechny předpisy a regulace musíte respektovat, a pak je tam odkaz na webovou schránku. Na svém mobilu si ji najdete. Je na ní tlačítko zámku domovních dveří, zámku od apartmá. Skvělé… ale… co když někdo nemá mobilní telefon, nebo ten seniorský tlačítkový Aligátor? Tak ať sedí doma.
Čekáte, jak vám budu vyprávět, že to nefungovalo, nebo že jsme s Michalem ztratili mobil. Kdepak. Fungovalo to. Dokonce fungovalo obdobné zařízení v Praze, pro parking na letišti.
Čtěte také
Přijel jsem, zaparkoval na jakémsi ambulantním parkovišti, dostavil se na určené místo, otevřel webovou stránku a získal kód pro otevření schránky pro klíč od auta. Něco jako zásilkový box, ale v mrňavé verzi. Uložil klíč, odchod, pak letadlo, Řím a pokračování znáte. Je to moderní doba, bez mobilu nedáte ani ránu. Však taky v tom Římě jsme v hotovosti neutratili ani cent.
Zlidštění mobilní diktatury
Plný dojmů z výletu podpořeného technologiemi vrátil jsem se do Prahy. Teď ještě vyzvednout auto. Jdu na místo. Na ambulantním parkovišti už na mě čeká věrný plechový komoň. Jdu k panelu se schránkami. V jedné je můj klíč. Ve které asi? Brzy se to dozvím.
Aktivuju aplikaci, získám kód. Vyťukám ho, načež se na displeji objeví NEPLATNÉ ZADÁNÍ. Ohlédnu se. Mé auto na ambulantním stání se tváří netečně. Vedle je kancelář, tam tři mládenci. Svěřím se jim se svým problémem. Jeden z nich si jde ověřit, jestli nejsem popleta, kterému by neměli svěřovat tak důležitou věc, jako je mobil. Ale ani on, příslušník generace Zet, nepochodil líp.
Jak to dopadlo? Chlapci vytáhli lepenkové krabice, uvnitř pytlíčky a v jednom byl můj klíč. Ulevilo se mi. Celoživotní zkušenost mě naučila, že šlendrián zlidšťuje každou diktaturu. Každou, včetně té mobilní, informatické.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
