Ondřej Neff: Prázdniny v Římě

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Výdělečný byznys krátkodobých pronájmů znovu na scéně

Zažil jsem to mockrát. Vždycky jsou problémy s klíči. V mailu vám napíší, že klíč najdete ve schránce u dveří. Zjistíte, že schránka tam je, jenže prázdná. Telefon. Nikdo ho nebere. Kancelář? Není. Klíč se vždycky najde, ale stojí to čas a nervy.

Naštěstí je tu moderní doba! Z ubytka přišel mail. Žádné jako že schránka u dveří. Sáhodlouhý elaborát o tom, jaké všechny předpisy a regulace musíte respektovat, a pak je tam odkaz na webovou schránku. Na svém mobilu si ji najdete. Je na ní tlačítko zámku domovních dveří, zámku od apartmá. Skvělé… ale… co když někdo nemá mobilní telefon, nebo ten seniorský tlačítkový Aligátor? Tak ať sedí doma.

Čekáte, jak vám budu vyprávět, že to nefungovalo, nebo že jsme s Michalem ztratili mobil. Kdepak. Fungovalo to. Dokonce fungovalo obdobné zařízení v Praze, pro parking na letišti.

Čtěte také

Julie Hrstková: Turismus je problém, ale nedostupnost bydlení jeho zákaz nevyřeší

Přijel jsem, zaparkoval na jakémsi ambulantním parkovišti, dostavil se na určené místo, otevřel webovou stránku a získal kód pro otevření schránky pro klíč od auta. Něco jako zásilkový box, ale v mrňavé verzi. Uložil klíč, odchod, pak letadlo, Řím a pokračování znáte. Je to moderní doba, bez mobilu nedáte ani ránu. Však taky v tom Římě jsme v hotovosti neutratili ani cent.

Zlidštění mobilní diktatury

Plný dojmů z výletu podpořeného technologiemi vrátil jsem se do Prahy. Teď ještě vyzvednout auto. Jdu na místo. Na ambulantním parkovišti už na mě čeká věrný plechový komoň. Jdu k panelu se schránkami. V jedné je můj klíč. Ve které asi? Brzy se to dozvím.

Ondřej Neff|foto:Michael Erhart, Český rozhlas

Aktivuju aplikaci, získám kód. Vyťukám ho, načež se na displeji objeví NEPLATNÉ ZADÁNÍ. Ohlédnu se. Mé auto na ambulantním stání se tváří netečně. Vedle je kancelář, tam tři mládenci. Svěřím se jim se svým problémem. Jeden z nich si jde ověřit, jestli nejsem popleta, kterému by neměli svěřovat tak důležitou věc, jako je mobil. Ale ani on, příslušník generace Zet, nepochodil líp.

Jak to dopadlo? Chlapci vytáhli lepenkové krabice, uvnitř pytlíčky a v jednom byl můj klíč. Ulevilo se mi. Celoživotní zkušenost mě naučila, že šlendrián zlidšťuje každou diktaturu. Každou, včetně té mobilní, informatické.

Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes