Daniel Kroupa: Ústavní patriotismus

8. červenec 2019

„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí,“ řekl prý řecký vědec Archimédes. I ten, kdo chce pohnout politikou, tak potřebuje pevný bod, o který může své páky opřít. Kde však takovou oporu najít v moderním státě, kde nic pevného nenacházíme a všechno se stále mění před očima? Jinými slovy: existuje v moderní společnosti nějaká síla, která ji drží pohromadě?

Ve starověkých společnostech to byl především náboženský kult, který zakládal jednotu lidu. Vládci se odkazovali na svůj božský původ, aby ospravedlnili své mocenské nároky. Ve středověku vládl panovník z boží milosti a loajalita poddaných se vztahovala k duchovním symbolům, jako byla královská koruna. Například Čechy, Morava a Slezsko nepatřily králi, ale byly to země koruny české.

Daniel Kroupa: Občanské protesty

Lidé přišli demonstrovat na Staroměstské náměstí

Veřejné protesty v ulicích a na náměstích vyvolávají občas spory o povaze demokracie.

Daniel Kroupa: Dobro, zlo a politika

Leninova socha v běloruském Minsku

Nedávno jsem slyšel výklad jistého znalce politických teorií, který opakovaně zdůrazňoval, jak je nesprávné posuzovat politické strany jako dobré či zlé.

Ještě počátkem devatenáctého století u nás dominoval zemský patriotismus nad národností. Pro vlastenectví proto nebylo rozhodující, jakým jazykem kdo mluví, ale jeho věrnost zemi, kterou obývá, respekt ke zvykům a zákonům, které v ní platí a oddanost právoplatnému panovníkovi.

Osvícenský racionalismus však v té době oslabil náboženské vztahy a volný prostor vyplnily romantické city a představy, které novou jednotu společnosti zakládaly v jazykovém a etnickém pojetí národa.

V éře nacionalismu, který považoval národ za přirozený historický útvar a stát za pouhý umělý nástroj, se zdálo jako samozřejmé, že stabilními politickými útvary mají být napříště pouze národní státy.

Národ, který získal právo na demokratické sebeurčení, se ale mění z etnického na politický národ, tvořený občany bez ohledu na jejich původ. A zde se vracíme k otázce z úvodu: co tedy tvoří v moderní společnosti základ její jednoty? Ne, že by náboženské vztahy či národní city zcela vymizely, ale staly se menšinovými a nemohou proto tvořit tmel celé společnosti. Co tedy?

Pevný bod politiky

Tím, co odlišuje moderní státy od předchozích, je, že jsou ustaveny na vztahu k určitým základním hodnotám a že přijímají určitá základní pravidla, která umožňují dosahovat odvozených cílů na základě aktuálních většinových názorů.

Daniel Kroupa

K těm základním hodnotám patří vláda zákona, lidská práva a svobody, demokracie a sociální odpovědnost. Zkrátka: pevným bodem moderní politiky je ústava a ten, kdo chce něco změnit k lepšímu, musí se opírat právě o ni.

Svou jednotu moderní svobodná společnost udržuje tehdy, dokáže-li tyto ústavní hodnoty uchovávat v přítomné generaci a reprodukovat v generacích nových.

Vzdělání k demokratickému občanství, které tak naléhavě potřebuje současná česká společnost, by však popřelo svůj smysl, kdyby se stalo nějakou novou dogmatickou indoktrinací. Demokracii se přece člověk nejlépe naučí v demokratické diskusi. Škoda, že takovou v českém parlamentu uslyší jen zřídkakdy.

autor: Daniel Kroupa
Spustit audio

Související