Daniel Kroupa: Ústavní patriotismus
„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí,“ řekl prý řecký vědec Archimédes. I ten, kdo chce pohnout politikou, tak potřebuje pevný bod, o který může své páky opřít. Kde však takovou oporu najít v moderním státě, kde nic pevného nenacházíme a všechno se stále mění před očima? Jinými slovy: existuje v moderní společnosti nějaká síla, která ji drží pohromadě?
Ve starověkých společnostech to byl především náboženský kult, který zakládal jednotu lidu. Vládci se odkazovali na svůj božský původ, aby ospravedlnili své mocenské nároky. Ve středověku vládl panovník z boží milosti a loajalita poddaných se vztahovala k duchovním symbolům, jako byla královská koruna. Například Čechy, Morava a Slezsko nepatřily králi, ale byly to země koruny české.
Daniel Kroupa: Občanské protesty
Veřejné protesty v ulicích a na náměstích vyvolávají občas spory o povaze demokracie.
Daniel Kroupa: Dobro, zlo a politika
Nedávno jsem slyšel výklad jistého znalce politických teorií, který opakovaně zdůrazňoval, jak je nesprávné posuzovat politické strany jako dobré či zlé.
Ještě počátkem devatenáctého století u nás dominoval zemský patriotismus nad národností. Pro vlastenectví proto nebylo rozhodující, jakým jazykem kdo mluví, ale jeho věrnost zemi, kterou obývá, respekt ke zvykům a zákonům, které v ní platí a oddanost právoplatnému panovníkovi.
Osvícenský racionalismus však v té době oslabil náboženské vztahy a volný prostor vyplnily romantické city a představy, které novou jednotu společnosti zakládaly v jazykovém a etnickém pojetí národa.
V éře nacionalismu, který považoval národ za přirozený historický útvar a stát za pouhý umělý nástroj, se zdálo jako samozřejmé, že stabilními politickými útvary mají být napříště pouze národní státy.
Národ, který získal právo na demokratické sebeurčení, se ale mění z etnického na politický národ, tvořený občany bez ohledu na jejich původ. A zde se vracíme k otázce z úvodu: co tedy tvoří v moderní společnosti základ její jednoty? Ne, že by náboženské vztahy či národní city zcela vymizely, ale staly se menšinovými a nemohou proto tvořit tmel celé společnosti. Co tedy?
Pevný bod politiky
Tím, co odlišuje moderní státy od předchozích, je, že jsou ustaveny na vztahu k určitým základním hodnotám a že přijímají určitá základní pravidla, která umožňují dosahovat odvozených cílů na základě aktuálních většinových názorů.
K těm základním hodnotám patří vláda zákona, lidská práva a svobody, demokracie a sociální odpovědnost. Zkrátka: pevným bodem moderní politiky je ústava a ten, kdo chce něco změnit k lepšímu, musí se opírat právě o ni.
Svou jednotu moderní svobodná společnost udržuje tehdy, dokáže-li tyto ústavní hodnoty uchovávat v přítomné generaci a reprodukovat v generacích nových.
Vzdělání k demokratickému občanství, které tak naléhavě potřebuje současná česká společnost, by však popřelo svůj smysl, kdyby se stalo nějakou novou dogmatickou indoktrinací. Demokracii se přece člověk nejlépe naučí v demokratické diskusi. Škoda, že takovou v českém parlamentu uslyší jen zřídkakdy.
Související
-
Daniel Kroupa: Tradice, náboženství a Velikonoce
Jak opojný byl ten pocit svobody, když jsem se jako mladý člověk odpoutal z finanční závislosti na rodičích a říkal jsem si, že teď konečně mohu svůj život utvářet po svém!
-
Rychetský: Výkon prezidentské funkce má jistý mentální vliv na osobu, která na stolec zasedne
Chová se prezident protiústavně, když nekoná a nechce jmenovat nového ministra kultury? Host: předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
-
Blížíme se ne prezidentskému, ale diktátorskému systému, varuje Michael Žantovský
Prezident Miloš Zeman váhá už déle než měsíc s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka. Co mohou zákonodárci dělat, pokud mají pocit, že prezident porušuje ústavu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka