Co vidí samice na pávovi?

Pověstný ocas pávů korunkatých (Pavo cristatus) s nádherně vybarvenými pery je ve skutečnosti tvořen svrchními ocasními krovkami. Vlastní paví ocas je celkem tuctový a pokud páv svou ozdobu nerozloží, je zcela zakryt extrémně dlouhými pery krovek. Nepřehlédnutelná ozdoba slouží samcům páva korunkatého k demonstraci zdatnosti. Když roztáhnou pera a začnou jimi natřásat, je to jako kdyby samičkám inzerovali: „Podívejte se, jaká pera si mohu dovolit bez toho, že bych na to doplatil a ztrácel na životaschopnosti. Každá „frajeřina“ něco stojí a paví „ocas“ není v tomto ohledu výjimkou. Už na samotný růst per spotřebuje pták spoustu energie a živin. Jejich nošení je spojeno s námahou a nepohodlím. Čím větší a lépe vybarvená pera si může samec dovolit bez toho, že by si tím způsobil významnější životní handicap, tím musí být zdatnější. „Ocas“ pávů se díky tomu dostal do učebnic evoluční biologie jako celkem spolehlivé kritérium, na jehož základě si samice vybírají ze zástupu nápadníků toho pravého.

Autorem tohoto objevu není nikdo jiný než slavný Charles Darwin, který vznik pavího ocasu a dalších „neúčelných“ ozdob vysvětlil ve své knize O původu člověka. Zpočátku však byl věhlasný přírodovědec existencí „zbytečného“ pavího ocasu znepokojen. „Kdykoli jsem pohlédl na pera pavího ocasu, udělalo se mi špatně,“ napsal Darwin v jednom dopise. „Proč se u páva vyvinul tak komplikovaný ocas, který mu je v boji o přežití jen na překážku?“ Tým amerických vědců vedený Jessicou Yorzinskou z Duke University v severokarolinském Durhamu se pokusil zjistit, jak velkou pozornost věnují samičky páva exhibicím samců.

Bílý páv|foto: Creative Commons licence 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0), Nevit Dilmen

Připevnili samičkám k hlavě miniaturní kamery a jejich prostřednictvím pak sledovali pohyb očí pavích samic. Výsledky studie publikované ve vědeckém časopise Journal of Experimental Biology by paví samce asi moc nenadchly. Samičky sledují složité námluvní rituály samečků jen zběžně. Dokonce i ve chvílích, kdy samec „rozbalí“ pera v celé jejich nádheře, věnují samice dvě třetiny času sledování něčeho jiného. Pokud už na pera pohlédnou, tak se většinou dívají na spodní okraj per a většinu předváděné nádhery ignorují. Samci pávů tak vynakládají obrovské úsilí s relativně malým efektem. Yorzinská a její spolupracovníci se domnívají, že ocas slouží pávům přednostně k tomu, aby na sebe upozornili samice v husté pralesní vegetaci. Samice přitom nejsou zdaleka odkázány jen na zrak. Samci svými dlouhými pery výrazně chřestí. Sluch je v nepřehledném prostředí pralesa spolehlivější než zrak. Výsledky některých dřívějších studií dokonce naznačují, že je pro samice chřestění pery důležitější než jejich vzhled.