Co říkali obyvatelům České republiky Havel, Klaus a Zeman ve výročních projevech?

23. prosinec 2022

Novoroční nebo vánoční projev hlavy státu se stal neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Státníci jej pronášejí za větší či menší pozornosti občanů a vždy za bedlivého zájmu politiků a médií. Obvykle nejen hodnotí to, co odcházející rok přinesl, ale uvažují i o budoucnosti. Co zajímavého říkali čeští prezidenti v posledních třiceti letech?

Tradici novoročních projevů zahájil první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview.

Čtěte také

Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění a dal na dlouhou dobu základ novoročnímu přijímání poslanců a jiných prominentů prezidentem. Ve 30. letech Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy. Prezident Zeman se tak po svém zvolení v roce 2013 jen vrátil více do minulosti.

Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval také druhý československý prezident Edvard Beneš. Tradici nepřerušil za smutných válečných podmínek ani prezident Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal svá poselství přednášet na Nový rok. V novoročních projevech měl zkušenost z funkce předsedy vlády, tato praxe šéfů vlád však trvala jen pár let po druhé světové válce.

Jedním z nezapomenutelných příkladů toho, jak projevy vypadaly v 50. letech, je legendární proslov Antonína Zápotockého, který dětem přiblížil Vánoce slovy: „Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz.“

Čtěte také

Dnes si projevy hlavy státu nelze představit bez televize. Jako první oslovil spoluobčany ještě z černobílé obrazovky Antonín Novotný v 60. letech. Projevy Novotného, ale i Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka si byly podobné: plné překonávání překážek, budování a úspěchů pracujícího lidu při výstavbě socialistické vlasti, plnění pětiletých plánů a růstu materiálního i duchovního bohatství země.

Novou dimenzi dal novoročním poselstvím Václav Havel. Tón udal už prvním projevem 1. ledna1990, tři dny po zvolení československým prezidentem. Jeho slova, „předpokládám, že jste mě nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal“, ukázala, že jeho projevy nebudou jen formalitou. V jeho poselstvích se odrazilo všechno, čím stát procházel na cestě od pádu komunismu. Pravidelně se vracel k roli České republiky v Evropě, zamýšlel se nad prací politiků, vyzýval k občanské aktivitě, k ochraně životního prostředí.

Čtěte také

V tradici novoročních projevů pokračoval Václav Klaus, který je navíc přednášel v přímém přenosu. Daleko víc než Václav Havel se vyjadřoval k aktuálnímu dění i stavu společnosti. V roce 2008 například řekl, že Češi přes řadu problémů žijí v asi nejlepším možném období existence své země, aby o čtyři roky později upozornil na špatnou společenskou atmosféru.

Miloš Zeman ve svých vánočních projevech daleko více komentoval a nabízel svůj pohled na události konkrétního roku. Podle některých analytiků přispěl místy nevybíravým slovníkem a častým „nálepkováním“ svých myšlenkových nebo politických odpůrců k rozdělení společnosti.

Archiv Plus nabídce ukázky z novoročních projevů Václava Havla a Václava Klause a vánočních projevů Miloše Zemana.

autor: David Hertl
Spustit audio