Čím jsou pro Čechy hranice státu? O tom, jak se antropologická konstanta mění ve státní kult
Příběh našich novodobých hranic – tedy těch, které Československá republika měla po roce 1918 – by se dal stručně popsat jako cesta od otevřených a propustných hranic, jakými byly po většinu trvání první republiky (kromě jejího specifického konce), až k otevřeným a propustným hranicím polistopadovým. Ovšem s dlouhou výjimkou, kdy u nás v totalitním bezčasí vládla komunistická ideologie, po roce 1968 doplněná ještě o sovětská okupační vojska.
V době totality byly hranice střeženy hlavně před vlastními občany, kteří se tak stali vězni obrovského koncentračního tábora. Ten bylo možno opustit jen velmi obtížně, byť se možnosti pro pohyb ven i dovnitř v průběhu desetiletí různým způsobem měnily.
Čtěte také
V ukázkách z rozhlasového archivu zazní vzpomínky na překračování hranic i na službu u Pohraniční stráže, pasáže z projevů komunistických politiků i reflexe sofistikovaného pašování lidí přes komunistické hranice.
Zazní rovněž úryvek zvukového záznamu z politického procesu padesátých let zaměřený na ilegální přechody hranic a pašování. Použity jsou také ukázky z dobové komunistické propagandy a zvukové nahrávky doplňují úryvky z odborné literatury.
Hovoří historik a filosof Petr Hlaváček a historik Prokop Tomek. Téma Plus připravil Pavel Hlavatý (repríza z roku 2021).
Související
-
Chlapec z lidu, který byl na „správné“ straně. Z případů majora Zemana je paradoxní kultovní dílo
Legendární normalizační televizní seriál 30 případů majora Zemana má mnoho příznivců dodnes. Vedle recesistů jsou to i vážní fanoušci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
