Vesmírný závod. Od studené války k éře miliardářů. Jak se mění dobývání kosmu i role Česka?
Ve druhé polovině 20. století se vesmír stal jedním z hlavních bojišť studené války, kde Spojené státy a Sovětský svaz soupeřily o technologickou prestiž, ideologickou převahu i symbolická prvenství. Vesmírný závod měl světu ukázat, kdo dokáže posunout hranice lidských možností dál než soupeř.
Jak se toto soupeření proměnilo v éru, kdy do vesmíru vstupují soukromé firmy, miliardáři i turisté? A jakou roli dnes mohou hrát menší státy, například Česká republika? Nejen těmto otázkám se věnuje pořad Téma Plus o dobývání vesmíru.
Válečné počátky
Počátky vesmírného soupeření sahají do období druhé světové války, kdy nacistické Německo vyvinulo neblaze proslulé rakety V-2. Jednalo se o první balistické rakety schopné dosáhnout okraje vesmíru.
Po válce se o německé know-how utkaly USA a SSSR. Původně vojenský výzkum raket určených k nesení zbraní se tak postupně proměnil v technologický základ pro dobývání vesmíru. Na samý začátek onoho soupeření se vrátíme s historikem Vítem Smetanou.
Boj o družice v čele s Lajkou
Velký průlom znamenalo vypuštění umělé družice Sputnik 2. Na palubě letěla fenka Lajka, čímž se stala prvním zvířetem na oběžné dráze Země. Let byl od počátku koncipován jako jednosměrný, protože návrat z kosmu ještě nebyl technicky zvládnut.
Lajčin příběh byl nicméně využit sovětskou propagandou. Fena se stala symbolem odvahy a oběti ve jménu pokroku, objevovala se na poštovních známkách, ale i krabičkách cigaret. Téma zvířat ve vesmíru přiblíží šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer.
První člověk ve vesmíru a na Měsíci
Dvanáctého dubna 1961 se vesmírná mise mladého astronauta Jurije Alexejeviče Gagarina nesmazatelně zapsala do historie. I když mu k úplnému obletu kolem Země chybělo 1500 kilometrů, stal se hrdinou nejen východního bloku. Nad jeho osudem se zamýšlí vědecký redaktor ČT Martin Lulák.
V roce 1969 se člověk poprvé prošel po povrchu Měsíce – byla to událost, kterou sledoval celý svět bez ohledu na politické hranice. Úspěch Apolla znamenal zlom ve vesmírných závodech a potvrdil schopnost Spojených států dosáhnout dlouhodobě vytyčeného cíle.
Česká cesta do vesmíru
Tento projekt má připravit Česko na budoucí účast v pilotovaných misích, včetně možnosti vstupu českého astronauta na ISS. Jeho součástí je mise Zero G, při níž studenti zažívají beztíži ve speciálně upraveném letounu.
V roce 2025 se parabolického letu zúčastnilo 26 vybraných žáků a studentů. Let simuluje podmínky na oběžné dráze a přibližuje práci astronautů. Zkušenost má motivovat mladé talenty k vědě a technice; své dojmy popsal i moderátor ČT24 Daniel Stach.
Jak se dobývání vesmíru proměnilo po roce 1990, kdy na scénu vstoupily soukromé společnosti? Proč se do popředí zájmu dostal Mars, a jak podpořit zájem mladých lidí o vesmír? I na to se snaží odpovědět Téma Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
