Chudoba v Česku stoupla na 14 procent. Musíme pomoct těm, kteří by se mohli dostat mimo systém, míní sociolog Kostelecký

Podle aktuálních dat z letošního listopadu, kdy se dotazování zúčastnilo přes 1700 lidí, více než třetině po zaplacení všech výdajů nic nezbyde. Před rokem si přitom peníze po zaplacení výdajů ukládalo až 20 procent Čechů. Nejhůře jsou na tom pak domácnosti, které se nachází pod hranicí chudoby. Ještě loni si odkládaly 500 korun, letos jsou však v mínusu o zhruba 280 korun měsíčně.

Podle Elišky Dvořákové ze společnosti PAQ Research se dobře nevede ani rodinám s dětmi, které mají nižší příjmy. Letos je celých 53 procent z nich po zaplacení všech výdajů na nule, loni v listopadu jich přitom byla téměř polovina, tedy 29 procent. Průměrně chudší rodiny s dětmi pak měsíčně ušetří 700 korun, zatímco v loňském roce to byly necelé 3 tisíce. Odkládají si teď bokem méně i lidé, kteří naopak vydělávají dost. Místo 20 tisíc průměrně ušetří zhruba 15 tisíc korun.

Na čem ušetřit?

„Je to hlavně tím, že Česko se už rok potýká s dopady inflace v oblasti energií, bydlení, potravin a podobně. Proto má čím dál víc domácností finanční problémy, a tak se jim zmenšují zbytkové měsíční příjmy a snižují se úspory,“ říká Dvořáková.

Čtěte také

Debata Plusu: České zdražování aneb Komu hrozí chudoba

Češi přitom měsíčně platí v průměru o 3200 korun víc za bydlení a potraviny, než tomu bylo loni. Chudoba, která je určovaná podle minimálních zbytkových příjmů, stoupla z devíti na 14 procent a ohrožené domácnosti se tak můžou propadat do dluhů.

„Společnost si aktuálně prochází šokem, který způsobila inflace, která je samozřejmě hlavně navázaná na růst cen energií a potravin. Problémem je to, že na jídle se dá ušetřit špatně, protože jíst člověk musí. Můžete se snažit najít levnější alternativy, jíst levněji a šetrněji, ale to má nějakou míru,“ vysvětluje Tomáš Kostelecký, který je prvním zástupcem ředitele Sociologického ústavu Akademie věd.

V této krizové situaci je potřeba pomoct lidem všemi možnými způsoby a zajistit, aby se k dané formě pomoci vůbec dostali.
Tomáš Kostelecký

„U energií je to ještě nebezpečnější. Můžete teoreticky vypnout topení, ale pak vám hrozí vážné problémy. Důležité je, že to disproporčně zasahuje lidi, kteří mají nízké příjmy.“

Nečekaná situace

Podle Kosteleckého většina lidí, kteří jsou teď v problémech, neví, jak funguje systém dávek, protože ho nikdy předtím nepoužívali. To znamená, že tito lidé dřív dávky pravděpodobně nepobírali a naopak jde o lidi, kteří pomoc nikdy nepotřebovali.

Nejnebezpečnější by bylo, kdyby ti nejchudší žili v energeticky nejnáročnějších domech a bytech a platili by vysoké částky.
Tomáš Kostelecký

„V této krizové situaci je potřeba pomoct lidem všemi možnými způsoby a zajistit, aby se k dané formě pomoci vůbec dostali. Nabízí se i dlouhodobě pracovat na tom, abychom byli energeticky úspornější. Důležitá je ale nějaká naděje, že se to dá zvládnout a že je to časově limitované. Musíme pomoct těm, kteří by se mohli dostat mimo systém nebo do neřešitelných problémů,“ říká Kostelecký.

Čtěte také

Tempo zdražování už bude jenom zpomalovat. Příští rok by měla být inflace jednociferná, tvrdí bývalý guvernér ČNB Singer

Podle něj jsou dlouhodobým řešením investice, které by zefektivnily využívání energií, jako je zateplování a jiné stavební úpravy.

„Nejnebezpečnější by bylo, kdyby ti nejchudší žili v energeticky nejnáročnějších domech a bytech a platili by vysoké částky. Určitě se taky musí systémově řešit situace, kdy dnes majitelé nemusí mít nutně zájem na tom, aby investovali do úspor, protože náklady převedou na nájemníky,“ dodává Kostelecký.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.