Problematika energií a inflace je pro lidi věřící dezinformacím spíš druhotná. Ve skutečnosti chtějí nějaký druh převratu, říká analytik Máca

Podle dat Statistického úřadu je v tuto chvíli ochotných protestovat zhruba deset procent dospělé populace. To však neznamená, že lidé na demonstraci nakonec přijdou, protože nemusí mít čas nebo pro ně dojezdová vzdálenost bude moc velká.

„Obavy o ekonomickou situaci domácností jsou momentálně vážnější než kdykoli předtím. Na druhou stranu je však třeba podotknout, že jejich životní úroveň je pořád v průměru relativně vysoká,“ vysvětluje sociolog Martin Buchtík, který je ředitelem agentury STEM. Podle něj existuje přes milion lidí, kteří mají vážné finanční problémy, podobné množství lidí se však s chudobou potýkalo už například v roce 2019.

„Je tady ale opravdu mnoho lidí, kteří mají hluboko do kapsy a kterým stát nedokáže pomoct. Stávající pomoc totiž nemusí být vždy efektivní a lidé ji nemusí umět využít,“ dodává Buchtík.

Tíhnou Češi k extrémům?

Podle Buchtíka zatím v české společnosti nevzniká žádné nové extrémní politické uskupení, které by mohlo uspět v masovém měřítku.

Když ve společnosti panuje nejistota, strach a nenávist vůči vládním kruhům, prostor, který v takové situaci vznikne, zaplní dezinformace.
Roman Máca

„Během covidu se však zformovala poměrně homogenní dezinformační scéna. Typický volič koaličních stran však v tuto chvíli ještě nepřemýšlí nad tím, že by volil SPD, hnutí ANO nebo některou z mimoparlamentních stran. I když teď třeba není úplně spokojený s tím, co vláda dělá, ostatní politické strany a hnutí jsou pro něj hodnotově daleko,“ popisuje Buchtík.

Čtěte také

Julie Hrstková: Drahé energie drtí podniky, propouští a zavírá zatím jen minimum

To, jestli Češi vzhledem k energetické krizi, vysoké inflaci a dopadům války mění voličské preference a začínají více tíhnout k extrémním názorům, podle něj uvidíme na jaře příštího roku podle toho, jak se situace vyvine.

„Když ve společnosti panuje nejistota, strach a nenávist vůči vládním kruhům, prostor, který v takové situaci vznikne, zaplní dezinformace. V momentě, kdy přichází krize, začnou se objevovat rádoby vlastenečtí spasitelé, kteří nás chtějí zachránit tím, že nás uvrhnou do Putinovy oprátky,“ myslí si Roman Máca, bezpečnostní analytik Institutu pro politiku a společnost.

Legitimní vs. dezinformacemi ovlivněný protest

Podle Mácy se dá víkendová demonstrace snadno odlišit od protestů organizovaných dezinformační scénou. „Problematika energií a inflace je u lidí věřících dezinformacím spíš druhého řádu. Ve skutečnosti chtějí nějaký druh převratu, odstranění demokraticky zvolené vlády, dosazení nějaké pronárodní, rozumějme prokremelské vlády, vystoupení z EU, z NATO, příklon k Rusku a podobně,“ vysvětluje Máca.

U protestujících, kteří se zúčastnili demonstrací extremistů v minulých týdnech, se objevovala mnohem větší naštvanost.
Radek Bartoníček

Podle něj u lidí, kteří podlehnou dezinformátorům, hraje důležitou roli špatná socioekonomická situace, jako jsou dluhy, exekuce nebo pasti v podobě nebankovních půjček. Dalším faktorem může být i nižší vzdělání a celková nespokojenost s politickou situací.

Čtěte také

iROZHLAS

Sociolog srovnává odborářskou a protivládní demonstraci: Radikální požadavky přilákají více lidí

„U protestujících, kteří se zúčastnili demonstrací extremistů v minulých týdnech, se objevovala mnohem větší naštvanost. Sobotní demonstrace se však odehrávala ,v rámci pravidel‘: jsme naštvaní, ale respektujeme volby, vládo, prosíme tě o pomoc.“

„Naopak řečníci na extremistické demonstraci volali hesla typu ,pojďme do ulic‘, ,svrhněme vládu‘, ,nebudeme respektovat volby‘,“ doplňuje Radek Bartoníček, který je reportérem Aktuálně.cz.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.