Problematika energií a inflace je pro lidi věřící dezinformacím spíš druhotná. Ve skutečnosti chtějí nějaký druh převratu, říká analytik Máca
O víkendu na Václavském náměstí v Praze se na demonstraci pořádanou odbory sešlo několik tisíc lidí. Pořadatelé přitom původně avizovali, že by měly dorazit desítky tisíc účastníků. Předmětem protestu se stala současná vládní koalice, vysoká inflace, zdražování energií i potravin. Protestující taky žádali ukončení poklesu reálných mezd. Jak je veřejnost nakloněna protestům v porovnání s předchozími roky? A lze protestovat proti vládě i bez vlivu dezinformací?
Podle dat Statistického úřadu je v tuto chvíli ochotných protestovat zhruba deset procent dospělé populace. To však neznamená, že lidé na demonstraci nakonec přijdou, protože nemusí mít čas nebo pro ně dojezdová vzdálenost bude moc velká.
Radek Bartoníček, reportér Aktuálně.cz
Martin Buchtík, sociolog, ředitel STEM
Roman Máca, bezpečnostní analytik Institutu pro politiku a společnost
Marek Výborný, poslanec, člen Ústavně-právního výboru sněmovny za KDU-ČSL
„Obavy o ekonomickou situaci domácností jsou momentálně vážnější než kdykoli předtím. Na druhou stranu je však třeba podotknout, že jejich životní úroveň je pořád v průměru relativně vysoká,“ vysvětluje sociolog Martin Buchtík, který je ředitelem agentury STEM. Podle něj existuje přes milion lidí, kteří mají vážné finanční problémy, podobné množství lidí se však s chudobou potýkalo už například v roce 2019.
„Je tady ale opravdu mnoho lidí, kteří mají hluboko do kapsy a kterým stát nedokáže pomoct. Stávající pomoc totiž nemusí být vždy efektivní a lidé ji nemusí umět využít,“ dodává Buchtík.
Tíhnou Češi k extrémům?
Podle Buchtíka zatím v české společnosti nevzniká žádné nové extrémní politické uskupení, které by mohlo uspět v masovém měřítku.
Když ve společnosti panuje nejistota, strach a nenávist vůči vládním kruhům, prostor, který v takové situaci vznikne, zaplní dezinformace.
Roman Máca
„Během covidu se však zformovala poměrně homogenní dezinformační scéna. Typický volič koaličních stran však v tuto chvíli ještě nepřemýšlí nad tím, že by volil SPD, hnutí ANO nebo některou z mimoparlamentních stran. I když teď třeba není úplně spokojený s tím, co vláda dělá, ostatní politické strany a hnutí jsou pro něj hodnotově daleko,“ popisuje Buchtík.
Čtěte také
To, jestli Češi vzhledem k energetické krizi, vysoké inflaci a dopadům války mění voličské preference a začínají více tíhnout k extrémním názorům, podle něj uvidíme na jaře příštího roku podle toho, jak se situace vyvine.
„Když ve společnosti panuje nejistota, strach a nenávist vůči vládním kruhům, prostor, který v takové situaci vznikne, zaplní dezinformace. V momentě, kdy přichází krize, začnou se objevovat rádoby vlastenečtí spasitelé, kteří nás chtějí zachránit tím, že nás uvrhnou do Putinovy oprátky,“ myslí si Roman Máca, bezpečnostní analytik Institutu pro politiku a společnost.
Legitimní vs. dezinformacemi ovlivněný protest
Podle Mácy se dá víkendová demonstrace snadno odlišit od protestů organizovaných dezinformační scénou. „Problematika energií a inflace je u lidí věřících dezinformacím spíš druhého řádu. Ve skutečnosti chtějí nějaký druh převratu, odstranění demokraticky zvolené vlády, dosazení nějaké pronárodní, rozumějme prokremelské vlády, vystoupení z EU, z NATO, příklon k Rusku a podobně,“ vysvětluje Máca.
U protestujících, kteří se zúčastnili demonstrací extremistů v minulých týdnech, se objevovala mnohem větší naštvanost.
Radek Bartoníček
Podle něj u lidí, kteří podlehnou dezinformátorům, hraje důležitou roli špatná socioekonomická situace, jako jsou dluhy, exekuce nebo pasti v podobě nebankovních půjček. Dalším faktorem může být i nižší vzdělání a celková nespokojenost s politickou situací.
Čtěte také
„U protestujících, kteří se zúčastnili demonstrací extremistů v minulých týdnech, se objevovala mnohem větší naštvanost. Sobotní demonstrace se však odehrávala ,v rámci pravidel‘: jsme naštvaní, ale respektujeme volby, vládo, prosíme tě o pomoc.“
„Naopak řečníci na extremistické demonstraci volali hesla typu ,pojďme do ulic‘, ,svrhněme vládu‘, ,nebudeme respektovat volby‘,“ doplňuje Radek Bartoníček, který je reportérem Aktuálně.cz.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Ovlivňují nás i dezinformace, kterým nevěříme. Stačí, že vyvolají pochybnosti, tvrdí expert Holý
„Tomu, že je Putin kvělý, věří opravdu jen hrstka lidí. Ale že by stálo za to radikálně změnit systém, ve kterém žijeme, tomu je bohužel řada lidí schopna uvěřit,“ říká.
-
Tereza Zavadilová: Ceny potravin a dalších komodit začínají klesat, čekejme pokles inflace
Lidé a firmy vyčerpaní inflací vyhlížejí známky toho, že by bolestivé sevření rostoucích cen mohlo trochu polevit. A signály už tady jsou, jen ještě nejsou moc vidět.
-
Lukáš Jelínek: Odbory si nechtějí zadat s extremisty, tím spíš by jim vláda měla naslouchat
Odbory několikrát daly politickým stranám na frak. Mají dobře vyztužené analytické zázemí, dokáží vedle masových demonstrací organizovat i mítinky ve stylu show s lasery.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.