Petr Holub: Inflace opět zrychlila, naštěstí opačným směrem
Prvním krokem zpátky k normálu může být z pohledu běžných lidí zpráva, že inflace poklesla na 15 procent a že se tedy ani náhodou nepřiblížila 20procentní hranici, za níž se letos podívaly už čtyři evropské země. Panické vize o tom, jak všichni zchudneme, je možné hodit za hlavu. Vždyť přece stačí zavést úsporný tarif, tedy nepříliš zásadní vládní regulaci a cenová bilance je hned o hodně lepší.
Experti ovšem vědí své. Inflace dál roste, jak se každý může přesvědčit v supermarketech. Cukr je dvakrát dražší než před rokem, za rostlinné oleje, drůbež i vejce se platí víc o polovinu, a dokonce se zdá, že stejně se zvýší ceny za zeleninu nebo chléb. Proč právě tyto komodity musí tolik zdražovat, na to seriózní odpověď neexistuje. A člověk nechce podezírat výrobce a obchodníky, že zkoušejí, kolik zákazník vydrží.
Čtěte také
Vláda tedy svým úsporným tarifem srazila ceny energií, drahota se ovšem projevila v dalších oblastech. Kromě toho úsporný tarif končí už v prosinci. Jaký má tedy smysl uměle snižovat ceny energií, když se tím jen zvýší pozdější náraz.
Přesto lze považovat stabilizaci cenové hladiny Česka za pozitivní zprávu. Osvobodí totiž značnou část rodin i podniků od panické hrůzy před tím, co přijde, a běžný člověk i manažer mohou díky tomu začít v klidu přemýšlet. Zastavení růstu inflace není návratem do bezstarostných časů, spíše dává nahlédnout do budoucích poměrů, ve kterých při zachování určitých pravidel půjde žít.
Vystoupit ze začarovaného kruhu
Potíž současných ekonomických poměrů spočívá v tom, že každý chce co nejvíc vydělat, a tím přesunout inflační zátěž na ostatní.
Čtěte také
Obchodníci zjistili, že se lidem uleví v nákladech na energie, o to víc zdražili potraviny nebo třeba oděvy. Důvodem ke zvýšení cen je také informace, že v nějakém oboru zvyšuje poptávka – třeba v oboru knih, IT přístrojů nebo vybavení na zahradu.
Česko se dostalo do jakési křeče. Z obav před zchudnutím se jeden snaží obrat druhého, ten o to víc šetří a celá ekonomika se propadá. Není to jediný možný model chování. Ve Slovinsku vede inflace k tomu, že lidé mohutně zvýšili svou spotřebu. Obchodníci vydělali dost, aby se udrželi nad vodou, a dál už nepotřebují zdražovat.
Ve Španělsku zase obchodníci uznali, že lidé v těžkých dobách opravdu nemají peníze a zboží či služby nezdražují, aby byly dostupné pro co nejvíc lidí. Inflace se dá porazit oběma způsoby, jen zdejší společnost si musí osvojit aspoň jeden z nich.
Vláda v této chvíli slíbila, že za občany dočasně doplatí část ceny energií. Tím vystoupila ze začarovaného kruhu zdražování a šetření a dala tím příklad ostatním. Jestli to bude stačit, aby společnost změnila své chování, to teprve uvidíme.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
