Čeští akademici vyvíjejí nové metody testování na COVID-19. Je to úsilí podobné šití roušek, říká Fusek

„Naše pracoviště je plně vybavené pro práci s těmi nejnebezpečnějšími patogeny,“ říká parazitolog Radek Šíma, koordinátor testování v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. Zaměstnanci jeho domovského Parazitologického ústavu běžně pracují s nebezpečnými viry, získat potřebné povolení pro testování proto bylo otázkou několika dnů.

Čtěte také

COVID-19 se dostal už i do indiánských komunit Jižní Ameriky. Je to vážné, varují úřady

„Denně jsme schopni vyšetřit asi 100 pacientů, nejpracnější je právě nebezpečná práce prvotního zpracování vzorků, kdy potřebujeme virus neutralizovat a dostat ho do izolačního pufru,“ přibližuje Šíma.

Centrum vyčlenilo 2 laboratoře a zhruba 20 lidí, kteří pracují od rána do večera včetně víkendů. Povedlo se rychle vyřešit také logistiku. Vzorky odebírají jihočeské nemocnice a v chladících boxech je převážejí do ústavu.

Od vzorku až ke konečným výsledkům

„Z nemocnice dostaneme stěr z nosohltanu pacienta a ze vzorku izolujeme ribonukleovou kyselinu, kterou potom přepisujeme do DNA. Pomocí metody PCR potom zjišťujeme, zda je v tomto vzorku koronavirus,“ popisuje vědec.

Čtěte také

Brno učí laboratoře, jak pracovat bez sad pro testy na COVID-19. Budou nezávislé na dodávkách kitů

Analýzu by nebylo možné provést bez certifikovaných testovacích sad.

„Diagnostický kit je souprava chemikálií, která slouží k extrakci RNA ze vzorku. Vlastní kvantitativní PCR provádíme pomocí soupravy, která k tomu byla speciálně vyvinuta. Při přípravě můžeme využít robota, který dokáže ve velmi krátkém čase napipetovat až 384 vzorků,“ vyčísluje Šíma. Zhruba šest hodin ale trvá, než se přítomnost koronaviru potvrdí, nebo vyvrátí.

Vědci vyvíjejí i vlastní metodu

V některých menších zdravotnických zařízeních už začínají nezbytné izolační kity docházet, ale akademické laboratoře zatím mají své zásoby. „Zdroje máme přibližně na dva až tři tisíce vyšetření a snažíme se je postupně doplňovat. Diagnostikuje se po celém světě. Kity začínají postupně docházet. Držíme si zásobu, která vydrží tak na měsíc dopředu,“ upřesňuje parazitolog.

Čtěte také

Koronavirus a dezinformace: Zázračný lék zatím nemáme, česnek a další babské rady raději neriskujte

V té době by už ale mohla být k dispozici ryze česká testovací metoda s využitím českých materiálů. „Snažíme se, abychom byli nezávislí na dovozech, které váznou, a byli schopni všechno zvládnout od začátku až do konce v rámci České republiky. Já doufám, že to nebude trvat ani ten měsíc,“ věří Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie.

Jeho dceřiná společnost IOCB Tech, která se zaměřuje na transfer technologií, darovala 7 milionů korun na výzkum českých diagnostických testů pro onemocnění COVID-19. Peníze jsou určeny na nákup potřebných chemikálií a zařízení pro Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a Ústav molekulární genetiky AV ČR.

Spolupráce napříč akademickými ústavy

Základní práce při vývoji probíhají v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, spolupracuje i Přírodovědecká fakulta, vyjmenovává Fusek. „V Ústavu molekulární genetiky AV ČR jsou zase připraveni využít stroje s obrovskou testovací kapacitou právě pro testování na COVID-19.“

Vývoj nové metody testování spojuje takřka zezdola mnoho nadšenců. Je to úsilí podobné šití roušek...


Martin Fusek

Přidávají se ale i další vědecké ústavy a instituce. Jejich cílem je, aby naše republika byla schopna z vlastních zdrojů co nejrychleji otestovat co nejvíce lidí.

„Aktivně spolupracujeme se Státním zdravotním ústavem a s klinickými pracovišti, která ověřují správnost vyvinutých metod,“ uzavírá Fusek.