COVID-19 se dostal už i do indiánských komunit Jižní Ameriky. Je to vážné, varují úřady
Brazílie už ohlásila několik podezření a nový koronavirus se tam minulý týden potvrdil u lékaře, který pracuje s největším amazonským kmenem. A teď se potvrdily první případy v domorodé komunitě v Kolumbii. Úřady se obávají, že pro indiány by COVID-19 mohl představovat zvlášť velké nebezpečí.
Lékaři nákazu potvrdili u dvou členů etnické skupiny jukpů a u domorodých skupin prověřují hned několik dalších podezření na nové onemocnění. Oznámila to Kolumbijská organizace pro původní obyvatele.
Jukpové žijí ve velké chudobě v amatérsky postavených přístřešcích a ve stanech u města Cúcuta na severu Kolumbie u hranic s Venezuelou. Město bylo jedním z hlavním míst, kam přicházeli uprchlíci z Venezuely. Ti prchali kvůli ekonomickým a politickým problémům své země.
Kolumbie sice kvůli pandemii uzavřela hranice se všemi sousedními státy, ale jak upozorňuje agentura Reuters, hranice je možné překročit bez toho, aby si toho někdo vůbec všiml. Jukpové přitom žijí na obou stranách.
Indiáni nemají imunitu
Proč je pro ně nákaza tak nebezpečná? Členové těchto komunit mají podle zdravotnických expertů slabou imunitu proti nemocem, které jsou ve většinové populaci běžné. Jejich imunita je často oslabená podvýživou a dalšími chorobami jako hepatitidou typu B, cukrovkou nebo tuberkulózou. Nový koronavirus by se tak mezi domorodci mohl šířit velmi rychle. Kolumbijská organizace pro původní obyvatele je proto velmi ostražitá.
Čtěte také
Původních obyvatel žijí v Kolumbii zhruba 2 miliony, a to po celém území od hor na severu země až po Amazonský prales na jihu. Podle úřadů je nejvíc ohrožených 56 tisíc domorodých rodin, které žijí v blízkosti měst. Některé skupiny mají pouhých několik desítek členů. Epidemie koronaviru by je tak mohla úplně zdecimovat.
Domorodí vůdci ale už před časem doporučili komunitám původních obyvatel, aby se uzavřely před okolím a přijaly další opatření. Jen pětina z nich ale má dost jídla na to, aby se mohla zcela odříznout od světa.
Brazílie i Ekvádor
V Jižní Americe se nemoc dostala už do všech tamních zemí. Nejvíc případů (skoro 6 tisíc) zaznamenala Brazílie, nejméně (10) Surinam. V karanténě je kvůli šíření koronaviru třeba největší město Ekvádoru Guayaquil. Tam nestíhají úřady svážet mrtvé, tedy nejen ty, kteří zemřeli kvůli COVIDU-19. Příbuzní tak musí uchovávat těla svých blízkých doma někdy i několik dní. Kvůli karanténě a zákazu vycházení je nemůžou odvézt svépomocí.
Čtěte také
Zavádění karantén v Latinské Americe ohrožuje obživu i třeba pomocníky v domácnostech bohatých lidí. Podle chilských odborů jsou často postaveni před volbu žít u svého zaměstnavatele, ale bez své rodiny, nebo přijít o práci.
V Brazílii pak smrt 63leté hospodyně, která se nejspíš nakazila od svého zaměstnavatele po jeho návratu z Itálie, vyvolala debatu o nerovnostech mezi jednotlivými skupinami obyvatel.
Víc si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Sunday Times: Podněcuje Moskva nepokoje v Jižní Americe?
Ekvádor a Bolívie po demonstracích ve svých zemích zakázaly vysílání ruské televize RT. Panuje podezření, že se snaží rozdmýchávat nepokoje.
-
Všichni lidi mají společný vnitřní jazyk. Petra Wenzelová o roční cestě po Jižní Americe a Asii
Z Ekvádoru do Patagonie a přes Orlické hory do Asie… cestovala celý rok učitelka a vystudovaná biochemička Petra Wenzelová.
-
Quinou neboli merlík chilský pěstují v Jižní Americe už 5000 let. Je to tzv. „superpotravina“
Staří Inkové nazývali quinou příhodně – „matka zrn“. To proto, že dodávala sílu jak malým dětem, tak udatným válečníkům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka