Bývalí vůdci FARC vyzvali k nové válce. Ohrozí to mírový proces v Kolumbii?

Tentokrát to však bylo jiné – vyzývali k nové válce v zemi, všímá si britský deník Independent. Oba velitelé měli automatické pušky a nacházeli se v nějakém táboře v amazonské džungli.

Mírový proces, který má stále mnoho odpůrců, časem zpomalil. Výzva Marquéze a Santriche by ho teď mohla ohrozit – anebo naopak posílit. Marquéz na videonahrávce obvinil vládu z nedodržení podmínek mírové dohody a prohlásil, že jeho skupina bude pokračovat v boji.

Marxistické Revoluční ozbrojené síly Kolumbie bojovaly proti vládě 52 let. Konflikt si vyžádal přes 260 tisíc životů a vyhnal z domovů sedm milionů lidí.

Špatný mír

Mírový proces provází řada nezdarů. Jeho političtí obhájci umírají – od podpisu dohody bylo podle kolumbijské nevládní organizace Indepaz zabito 627 místních aktivistů. Vláda nerozvíjí zanedbané oblasti, jak slíbila, a řada nespokojených bývalých povstalců se vrací k boji. Podle oficiálních vojenských dokumentů, které unikly do médií, je jich už 2 300.

Čtěte také

Oko za oko. Nový kolumbijský prezident slibuje revizi mírové smlouvy s FARC

Současný prezident Iván Duque byl zvolen do funkce právě pro svůj skeptický postoj k mírové dohodě a sliby, že ji upraví. Mnoho Kolumbijců ji považuje za příliš shovívavou a mírnou vůči bývalým rebelům. A když teď spatřili Marquéze a Santriche se zbraněmi, mají pocit, že došlo na jejich slova – tedy že zločinci se nedokážou změnit.

Když Marquéz oznamoval návrat k válce, nabídl i ústupky – jeho skupina už prý nebude provádět únosy kvůli tučnému výkupnému ani útočit na vojáky a policisty, protože ti „respektují zájmy lidu“, jak řekl na videonahrávce.

Chce spolupracovat s poslední povstaleckou kolumbijskou skupinou, Národní osvobozeneckou armádou (ELN), která po složení zbraní Revolučních sil posílila a uchýlila se do sousední Venezuely. V lednu například provedla v metropoli Bogotě nejhorší teroristický útok za poslední desetiletí, při kterém zahynulo 22 lidí.

Nejistá budoucnost

Marquézovo vyhlášení války sice pro mírový proces ještě neznamená smrtelnou ránu, ale mohlo by jej oslabit, posílit jeho odpůrce a samozřejmě i zhoršit bezpečnostní situaci. Mnoho bývalých členů Revolučních sil, kteří žijí v zóně, kde se učí začlenit do společnosti, však britskému webovému listu potvrdilo, že nemají v úmyslu vrátit se k boji.

V rámci mírové dohody složilo zbraně na sedm tisíc povstalců a komunistický FARC se proměnil v mírumilovnou politickou stranu. Jeden z jejích vůdců Rodrigo Londono zvaný Timochenko se od nejnovější Marquézovy výzvy distancoval a její význam bagatelizoval.

Podle ředitele konzultační skupiny Colombia Risk Analysis Sergia Guzmána možná Marquézova výzva mírový proces dokonce posílila, protože ji ostře odsoudila řada předních politiků a známých osobností. Díky tomu je mír dnes pevnější, soudí Guzmán.

Dopad v praxi však bude jasnější, teprve až se vláda rozhodne, jak bude reagovat. Řada lidí příliš optimistická není. Prezident Duque mluvil o „nové narkoteroristické skupině“ a slíbil, že na ni „zákon dopadne plnou silou“. Chce založit novou jednotku, která ji bude pronásledovat, a za dopadení každého z velitelů vypsal odměnu v přepočtu okolo dvaceti milionů korun.

Duque sice zopakoval, že mírový proces podporuje, ale většina členů jeho strany by ho nejraději zrušila. Marquézova výzva jim k tomu poskytla příhodnou záminku. Mnoho Kolumbijců proto nevidí budoucnost ani trochu optimisticky, zdůrazňuje Independent.