Sunday Times: Podněcuje Moskva nepokoje v Jižní Americe?

Pozoruhodnou proměnou prošla životní dráha jednoho z hlavních vůdců levicových partyzánů v Salvadoru v osmdesátých letech Joaquina Villalobose. Dnes žije ve vesnici v britském hrabství Oxfordshire, věnuje se řešení konfliktů a je otevřeným kritikem latinskoamerické levice, píše londýnský nedělník Sunday Times.

Skoro třicet let poté, co Villalobos odešel z hor, kde velel povstalecké armádě, sleduje se zájmem, jak jeho někdejší mecenáši v Kremlu rozdmýchávají problémy v Jižní Americe. Podle něj ruský vliv na tomto kontinentě sílí spolu s čínským.

Zájem o Jižní Ameriku naopak ztratily Spojené státy, které v době studené války svrhly tamější levicové nejvyšší politiky a zřídily povstaleckou armádu Contras, aby se pokusila svrhnout sandinisty v Nikaragui. „Washington už Latinské Americe nevěnuje příliš velkou pozornost a Donald Trump se soustředí jen na svou zeď na hranicích s Mexikem,“ řekl Villalobos britskému listu.

Stojí Rusko a jeho spojenci Kuba a Venezuela za vlnou nepokojů, které zmítají Jižní Amerikou od Kolumbie až po Chile? ptají se Timesy. Ekvádor a Bolívie po demonstracích ve svých zemích zakázaly vysílání ruské televize RT. Tento propagandistický orgán Kremlu otevřel pobočky po celé Latinské Americe právě v době, kdy sílí ruská přítomnost v regionu, z něhož se po prohrané studené válce před řadou desetiletí stáhl Sovětský svaz.

Nová studená válka?

Stanici RT se podařilo zveličit problémy v zemích, kde vysílá španělsky, a panuje podezření, že se snaží rozdmýchávat nepokoje. Nikdo nepochybuje, že protesty vypukly kvůli legitimním potížím, jako je rostoucí nerovnost a životní náklady nebo nesplněná očekávání. Rusko však podle londýnského nedělníku zároveň využívá napětí, které v Latinské Americe už několik let sílí, v rámci své celosvětové snahy podkopat Západ a proamerické vlády v odvetě za protiruské sankce.

Ruské vměšování se neomezuje pouze na šíření dezinformací o takzvaném „brutálním neoliberalismu“ v televizi a na sociálních sítích. Většinou zapojuje i své nejbližší regionální spojence Kubu a Venezuelu. Venezuelští agenti-provokatéři jsou obviňování, že vyvolávají násilnosti v Chile, kde má po řadě protestů vážné problémy tamější konzervativní prezident Sebastián Piñera.

Bolivijská média zase píšou o zadržení Kubánců s hrstmi peněz, za něž najímali lidi, aby demonstrovali na podporu svrženého prezidenta Eva Moralese. Jeho listopadový pád znamenal pro Kreml velkou ztrátu, protože Morales Rusko podporoval i poté, co západní země vyhostily ruské diplomaty po otravě bývalého ruského agenta Skripala v Británii.

Je snad Morales obětí nové studené války, v jejímž rámci začíná proti Rusku zasahovat Washington? Podle odborníků nikoli. Navzdory tomu, co hlásá propaganda Moskvy, Amerika nehrála při svržení Moralese žádnou roli, tvrdí Sunday Times. K zásahu proti demonstrantům, kteří protestovali proti jasně zfalšovaným výsledkům voleb, přesvědčily Moralese jeho vlastní bezpečnostní složky.

Trumpova politika je špatná

Jedinou útěchou pro Kreml je návrat proruských perónistů k moci v Argentině, kde bude novým prezidentem Alberto Fernández a viceprezidentkou bývalá hlava státu Cristina Kirchnerová. Druhou dobrou zprávou je pro Moskvu trvání levicových režimů na Kubě a v Nikaragui a Venezuele, kde Rusko ze všech sil pomáhá udržet v prezidentském křesle bývalého řidiče autobusů Nicólase Madura.

Donald Trump latinskoamerickou politiku svěřil Mauriciovi Claveru-Caronemu, jehož prioritou je svržení levicového režimu v Havaně tak, jak o tom sní kubánští exulanti, vlivní a bohatí voliči republikánů. Někteří Trumpovi kritici tvrdí, že prezident se příliš soustřeďuje na Kubu a Venezuelu a nezbývá mu energie na ostatní jihoamerické země.

Podle docenta Christophera Sabatiniho z Kolumbijské univerzity v New Yorku je Trumpova politika vůči Latinské Americe špatně promyšlená a nebezpečná. „Amerika hraje ve Venezuele dámu a Rusové šachy,“ vysvětluje Sabatini.

Jestli je to nová studená válka, pak je úplně jiná než ta stará, soudí bývalý levicový povstalec Villalobos. „My jsme bojovali proti diktatuře, ale tyhle země jsou demokratické. Reagují na protesty proti sobě jen mírnými represemi a zároveň vedou s odpůrci dialog a dělají ústupky. V osmdesátých letech by už v téhle chvíli bojovali proti venezuelskému režimu contras,“ citují Villalobose nedělní Timesy.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související