Jihoamerické země kvůli protestům zastavují životně důležité reformy

Stále více jihoamerických zemí zastavuje kvůli rostoucím protestům obyvatel započaté reformy. Podle německé stanice Deutsche Welle by to ovšem mohlo mít dramatické následky, protože bez zásadních změn se regionu nepodaří snížit chudobu, ani nastartovat hospodářský růst.

Brazilský ministr hospodářství Paulo Guedes není zrovna známý svou zdrženlivostí. Nicméně během svého vystoupení na tiskové konferenci ve Washingtonu minulý týden překvapil nečekaným tahem: Oznámil zastavení teprve před měsícem představené reformy státní správy a daňového systému. Zařazení zpátečky zdůvodnil sílícími lidovými protesty v řadě jihoamerických zemí.

„Nechceme lidem dávat záminku k protestům. Nejdříve musíme pochopit situaci,“ vysvětlil Guedes pro brazilský list Estado de São Paulo.

Politický ústupek je tak dalším z podobných reakcí na obavy z reakcí lidu. Z reforem už ustoupily vlády v Ekvádoru nebo Chile. A také protesty v Kolumbii míří mimo jiné proti reformním plánům tamní vlády.

Původně přitom protestující nebrojili proti reformám. Rozbuškou pro řadu demonstrací v Latinské Americe byly například ceny jízdného a pohonných hmot nebo manipulace s volebními výsledky. Nicméně plány na restrukturalizaci tyto protesty zesílily, protože reformy často cílily na snížení vysokých rozpočtových schodků.

Jižní Amerika se pokouší reformovat především důchodové systémy a také oživit hospodářství a snížit byrokratickou zátěž. Například v produktivitě tyto země zaostávají jak za průmyslovými státy, tak za rychle rostoucími ekonomikami Dálného východu.

Z tohoto pohledu jsou reformy nejen smysluplné, ale jak Deutsche Welle poznamenává, také naprosto nezbytné. Hospodářství v Jižní Americe jako celku letos rostlo nejpomaleji ve světě a současné protesty navíc další růst zpomalí.

Protesty v Kolumbii

Další junta?

Problém představuje samotná podoba reforem. Konzervativní vlády v Brazílii, Chile a Kolumbii sice chtějí náklady na škrty v rozpočtech rozložit na co nejširší vrstvu obyvatel, zároveň však privilegovaným skupinám mnohdy ustupují.

Například chilský prezident Sebastián Piñera, který je sám podnikatel a jeden z nejbohatších obyvatel země, chce podle svého předvolebního slibu částečně zrušit daňovou reformu své předchůdkyně Michelle Bacheletové. Mnoha obyvatelům Chile tak Piñerův kabinet připadá jako zájmové sdružení podnikatelské elity země.

Také brazilská vláda uvolnila zcela zastaralé pracovní právo a zvýšila věk odchodu do důchodu, nicméně výsady členů armády zůstávají nedotčené. Není pravděpodobné ani to, že se podaří prosadit škrty u vysoko privilegovaných státních úředníků.

Konzervativní jihoamerické vlády jsou podle německé stanice v oblasti reforem co do sociální otázky slepé a neodvažují se sáhnout na příjmy elit, k nimž se koneckonců samy řadí. To dělá reformy nedůvěryhodné.

Nebezpečí se teď navíc skrývá v myšlenkách o autoritářském prosazení zkrachovalých nebo pozastavených reforem. V zemích Jižní Ameriky se k zajištění veřejného pořádku tradičně využívá armáda. A to se se rovná zajištění zájmů elit.

Brazilský ministr hospodářství Guedes už během návštěvy Washingtonu prohlásil, že by nebylo divu, kdyby se v blízké době přistoupilo na zmocňovací zákon. Podobně tomu bývalo v době vojenské junty před padesáti lety, uzavírá stanice Deutsche Welle.