Česká ekonomika roste, tvrdí Skopeček. Ševčík: Reálné mzdy stále nedosahují úrovně roku 2019

V jakém stavu se podle vás nachází česká ekonomika? Má pravdu bývalý premiér Petr Fiala, že Česko vzkvétá? Země je podle něj bezpečnější, odolnější a mnohem lépe připravená na budoucnost než při nástupu jeho vlády v roce 2021, pane Skopečku.

Jan Skopeček (ODS): Já si myslím, že česká ekonomika je na tom relativně dobře, když se podíváme na tempo růstu hrubého domácího produktu, tak za letošní rok bude někde na úrovni 2,4 procenta. Podle predikcí v příštím roce se očekává růst také přes 2 procenta a podařilo se nám zvládnout inflaci, to byl vůbec ten největší ekonomický problém, který jsme během vládnutí měli.

Čtěte také

Luboš Kreč: Česká ekonomika podle The Economist? Daří se nám velmi dobře

My jsme se z dvouciferných čísel dostali zpátky k inflačnímu cíli kolem 2 procent. Od roku 2024 jsme tady měli po propadu reálných mezd z důvodu vysoké inflace poměrně svižný růst nominálních mezd, což spolu s nízkou inflací znamená, že rostou v poslední době i reálné mzdy.

Po propadu máme stále jednu z nejnižších nezaměstnaností a jedno z nejmenších rizik pádu do chudoby. To si myslím, že jsou čísla, která by nám leckteré země záviděly.

Pane Ševčíku, jak to vidíte vy? Opravdu se podařilo minulé vládě zvládnout inflaci? Jsme svědky svižného růstu mezd, je to tak?

Miroslav Ševčík (SPD): Pan místopředseda řekl relativně dobře. Když existuje dlouhodobý pokles, tak pak nastane někdy růst, takže růst HDP nastal. Ovšem za jakou cenu? My víme všichni, že tady došlo téměř k čtyřicetiprocentnímu znehodnocení vkladů právě vysokou inflací.

Na zkrocení inflace se převážně podílela centrální banka – Česká národní banka. Ale co je nejdůležitější – jak se to dotýká našich domácností. A my víme, že naše domácnosti v oblasti reálných mezd nejsou ještě ani na úrovni roku 2019 a vůbec ne na úrovni roku 2021. To je zpráva z OECD, to není žádný výmysl.

A víme, že pokles reálných mezd ze všech zemí OECD byl nejvyšší, takže to je všechno relativní a samozřejmě, že když pokles tady byl tak dlouhodobý, tak růst musí nastat vždycky.

Ale když bych se vás zeptala znovu jednoduše na tu základní otázku, v jakém stavu se nachází česká ekonomika? Souhlasil byste, že je na tom dobře, že opravdu máme dobře našlápnuto?

Ševčík: Dobře na tom není, máme našlápnuto tak, že za čtyři roky se zvýšilo zadlužení o astronomických 1,2 bilionu korun. Tak vysoké zadlužení nevedlo k tomu, aby ekonomický růst byl podstatně vyšší. Máme sice relativně nízkou nezaměstnanost, ale máme nejvyšší nezaměstnanost od roku 2016. Nejnižší počet volných pracovních míst dokonce od roku 2014.

Čtěte také

Julie Hrstková: Česká ekonomika se bez cizinců už neobejde

Každý, kdo to bude hodnotit takto, tak vidí, že zas tak našlápnuto není. I když bychom přepočítali hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly, to znamená tak, aby to bylo srovnatelná cenová hladina, tak my jsme se až do roku 2020 přibližovali průměru Evropské unie, došli jsme až na 93 procent a teď jsme začali klesat.

Sice to není pokles tak dramatický, ale jsme teprve na 91 procentech, což jsme byli už v roce 2018. V žádném případě to není dobrý stav ekonomiky. A musím podotknout ještě jednu věc: dluhy, které se tady udělaly, nevedly ke strukturálním změnám.

Strašák inflace

Víte, já jako laik a jako novinářka mám pocit, že občané jako kdyby ze strany politiků měli snést všechno. Čísla se dají interpretovat z jedné i z druhé strany, politici si ekonomická data všelijak upravují. Co říkáte třeba na argument, že se zvýšilo zadlužení o 1,2 bilionu, nebo že se znehodnotily úspory na úrovni, podle pana Ševčíka, až 40 procent? Ono to je asi méně, ale zkrátka domácnosti za to zaplatily docela velkou cenu.

Skopeček: Já jsem znovu říkal, a v tom se asi s panem docentem budeme shodovat, že největší problém, který jsme v uplynulých letech ekonomicky zažili, byla vysoká míra inflace. To je bezesporu pro ekonomy strašák, kterému se chtějí všechny země vyvarovat. 

Bohužel jsme se mu nevyvarovali, ale to zase určitě pan docent uzná a dobře to ví, že horizont měnové politiky je jeden rok až dva roky. To znamená, zareaguje-li dneska Česká národní banka třeba zvýšením úrokových sazeb, tak se to na inflaci projeví se zpožděním rok a půl až dvou let.

Jestliže jeden rok byla inflace 18 procent, druhý rok 17 nebo 16, tak v podstatě průměrně inflace ceny vzrostly o 34 procent za dva roky a některé zboží o 50 procent, na dvojnásobek. Tak kdo za to může? Česká národní banka, že to nezvládla? Nebo za to nemůže nikdo?

Skopeček: Česká národní banka bezesporu nese odpovědnost za inflaci, to je její mandát. Nicméně také žije v nějaké ekonomické realitě a my jsme si na inflaci zadělali, a to věřím, že pan docent bude souhlasit.

Čtěte také

David Marek: Ekonomika se vrací ke svému potenciálu. Pokud ale nepřidáme, ujede nám nejenom svět, ale i náš region

V době covidové se česká ekonomika do velké míry uzavřela. Já jsem přesvědčen, že se uzavřela ve větší míře, než bylo nezbytně nutné, ale ekonomika z velké části přestala vyrábět a na straně druhé do ekonomiky šly obrovské fiskální impulsy, česky řečeno: stát do ekonomiky nalil obrovské množství peněz na nejrůznějších subvencích, dotacích a snaze zachránit firmy a domácnosti.

Každý ekonom vám řekne, že jakmile neroste produkt, jakmile se nevyrábí více zboží, ale naopak se vyrábí méně zboží, a to zboží začne v ekonomice honit více peněz, které se do ekonomiky nalilo, tak to nemůže vést k ničemu jinému než k inflaci.

Na inflaci jsme si zadělali v době covidové a pomáhala tomu i dřívější velmi fiskálně uvolněná měnová – a jak měnová, tak fiskální politika. My jsme přebírali tuto zemi ve chvíli, kdy inflace byla už nastartovaná. My jsme ji přebírali ve chvíli, kdy byla násobně vyšší než je inflační cíl České národní banky.

Jak už jsem říkal, trvá rok a půl až dva roky, než se inflace hne, podle toho, jak Česká národní banka zareaguje, takže je zřejmé, že vina za inflaci jde opravdu za někým jiným než za vládou Petra Fialy.

A za kým jiným?

Skopeček: Za předchozí vládou Andreje Babiše. To byl hlavní dopad toho, proč tady klesaly reálné mzdy. Za to nemohl Petr Fiala, za to nemohla vláda Petra Fialy. Za to mohla inflace nastartovaná v předcházejícím volebním období. Ta sebrala lidem peníze.

Pane Ševčíku, vy jste se před volbami vyjádřil na adresu minulé vlády, tedy premiéra Petra Fialy, že to byla tragédie, že to byla vláda neumětelů, spoustu věcí nezvládla. Země směřuje do pekla, to jste říkal před volbami. A tak by mě zajímalo, nakolik si myslíte, že současné úspěchy české ekonomiky podle různých analytiků a podle různých čísel jsou zásluhou minulé vlády Petra Fialy? A ty neúspěchy, nakolik je možné připsat je předchozí Babišově vládě?

Ševčík: Když se podíváme na Babišovu vládu a když bychom se podívali na stav veřejných financí od roku 2015 do roku 2019, tak celkový dluh za všech těchto pět let byl 36 miliard. Je to zhruba šest miliard a něco za jeden rok. To znamená, že to bylo stonásobně nižší, než byl potom souhrnný deficit za covidové roky. 

Čtěte také

Ekonomika se odráží ode dna, což je výborné. Ale neznamená to, že to tak bude pokračovat, varuje Švejnar

Která vláda, teď chcete říci, se zadlužovala více?

Ševčík: Samozřejmě že tato vláda, protože k tomu neměla důvod, ale nutno podotknout, že v době covidismu, to je rok 2020–2021, tak tam se udělal deficit přesahující 700 miliard za dva roky.

Nicméně pak nebyl sebemenší důvod, aby se v zadlužování pokračovalo tak, aby v roce 2022 bylo 360 miliard, v roce 2023 288 miliard, v roce 2024 271 miliard a letos to směřuje zase k 270 miliardám. Důvod tu nebyl, celkový deficit za roky, kdy tady byla Babišova vláda – kromě covidu byla 2015 až 2019, byl 6,56 miliardy průměrně ročně.

V jakém stavu české hospodářství skutečně je? Vzkvétá Česko, nebo je spálenou zemí a směřuje do pekla? Komu mohou občané věřit? Proč lidé kladná hodnocení neoceňují? A kudy by se ekonomická strategie vlády měla ubírat dál? Poslechněte si audio nahoře v článku.